Nuda jménem Vysočina

7. srpna 2010 v 11:22 | Venca |  Skutečnosti a netečnosti
Tak jsem si užíval 5 dní se svými kamarády na chatě na Vysočině. Vysočinu nemám rád, nerad tam jezdím. Pokaždé, když tama dojedu, začne pršet. Jako by se mi ten kraj mstil. Vracím mu to svou zapšklostí a nerudností... občas se umoudří a je pak pěkně.


Inu moji kamarádi jsou turisticky založení. Neustále musí kdesi vandrovat. Což o to, také rád vandruji... po kytkách. Po vzácných kytkách! To ovšem Vysočina nesplňuje. Tedy vzácné kytky jsou všude, ale tam okolo Žďáru jich je abnormálně málo.

Nechtělo se mi chodit. Představa celodenních výletů po kraji, kde nic naprosto nic neroste, mě ničí. Dářko i Radostínské rašeliniště mě vyloženě zklamalo... vlastně tama ani nic vidět nejde, jelikož člověk se dříve propadne do rašelinných hlubin, než by objevil nějaký ten botanický skvost. Asi jsem moc náročný, ale ťapkání kdesi po přírodě je o ničem. Nedokážu se kochat krajinou, nedokážu si užívat čas s kamarády. Cesta nemá cíl, po cestě člověka nic nepřekvapí, alespoň tedy tam. Za 5 dní jsem neviděl ani C4 kytku. To je opravdová krize.

Alespoň že maso na grilu bylo výborné a viděl jsem aspoň ty báječné sochy roztroušené v kraji od jistého místního sochaře, jehož jméno vždy zapomenu. U Pilské nádrže orlo-lví sousouší a u hotelu U Hrocha překvapivě hrochy. Ten týpek si zaslouží obdiv. Je to prostě fajn, že někde prdne takové kousky do krajiny. Stává se z toho magnet pro lidi, srocovadlo, místo zvýšené aktivity, turistické lákadlo a především reklama pro autora, která nikdy není na škodu.

hrocho socha
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rýža Rýža | Web | 7. srpna 2010 v 13:04 | Reagovat

Nevíš, co mluvíš, dítě :D A nepomlouvej mi laskavě Vysočinu! Život přece není jen o kytkách.

2 vencisak vencisak | 7. srpna 2010 v 13:28 | Reagovat

ach jo, s tebou to je těžké :) Vím, o čem mluvím a Vysočinu nemám rád, a že se líbí, to ti přeci nikdo nebere... život není jen o kytkách, turistika ovšem je jen o kytkách.

3 Rýža Rýža | 7. srpna 2010 v 14:03 | Reagovat

No, v posledních dvou letech jsem absolvovala dvě botanické exkurze, a radši než to, polezu šestkrát za sebou na Smrk a zpátky v mínus třiceti a ve sněhu po prdel! :D Nejhorší věc, co jsem kdy zažila, furt jsme někde stáli, vlekli se jak smrad, prohlíželi kdejaký bejlí a absorbovali příšerně nudný dlouhý výklad, už nikdy nikdy víc!:))

4 Rýža Rýža | 7. srpna 2010 v 14:03 | Reagovat

* čtyřech letech jsem chtěla říct, ne dvou:)

5 vencisak vencisak | Web | 7. srpna 2010 v 14:16 | Reagovat

tak botanické exkurze jsou vážně nudné... to nebaví ani mě, tahat se s trilionem dalších lidí, kteří jsou zpruzení je nuda... ale jet autem na kytky s kamarády nebo čímkoli jiným někam, kde to je zajímavé je prostě nepřekonatelné... určitě lepší než jet poznávat nějaké kraje a kochat se estetikou krajiny... to prudí prostě mě, nedokážu si to vůbec užít, když tama neroste nic zajímavého.

6 Rýža Rýža | 7. srpna 2010 v 14:48 | Reagovat

[5]: Každýmu svoje, já čučím do dálav, ty na zem:D

7 vencisak vencisak | Web | 7. srpna 2010 v 16:15 | Reagovat

no vidíš, jak málo stačí, abys to pěkně vystihla :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama