The Cat Empire - Cinema (2010)

13. srpna 2010 v 16:28 | Venca |  Hudba
http://www.thecatempire.com

The Cat Empire - Cinema (2010)

fusion (jazz/latin/soul/salsa/dancehall/dub/funky)

42:05

Tak a je to tu! Po třech letech se věrní fanoušci téhle australské bandy hudebníků dočkali čtvrtého studiového alba. Pojďme společně nahlédnout do jejich muzikálního Kina.



Informace o jejich novém počinu mi poněkud unikla. Není se čemu divit. Album sice vyšlo na konci června, ale pouze v Austrálii a Kanadě, v červenci přišlo do USA a až na začátku srpna do Evropy. Takže jsem rád, že ještě nejdu s křížkem po funuse a properu tu stále čerstvý materiál, o němž se v té naší zemi nic nedozvíte.

Kočičáci ze země Nezemě si opět pohráli. Co člen kapely, to jeden hudební styl. Pokud by se někdo ptal, čím se jejich hudba vyznačuje, tak nedokáži odpovědět jinak než, že to jest matlanina všeho dohromady. Zasádrované díry, ze kterých jak hřebíky vyčuhuje hlas a trumpeta Harryho Anguse a fistule Felixe Riedla. Nebo jejich společný dvojhlas doplněný o klavír, perkuse, mixy a scratche. Vše je nenásilné, letní, energické, stylové a balené v silných textech, kterými Cat Empire vynikají. Žádné mainstreamově popové skladby o 10ti slovech, které se 3 a půl minuty opakují.

Každé jejich album přineslo něco nového. Na Cinemě se pánové novátorským kouskům poněkud brání. Album ve skrze nepřináší nic, co bychom neobjevili už na So many nights a starších albech. To je asi jediná pořádná výtka, kterou jsem objevil. Ukáže čas, jak moc bude zásadní. Album zní příjemně, neuráží, ale taky nepřináší nic extrémně dráždivého. Z alba rozhodně vybočuje rytmicky laděná druhá skladba Falling a především její silný refrén. Člověk by čekal, že nám taneční nálada bude gradovat, ale přichází klasicky catempirovská povídací poněkud ponurejší Feeling's gone a po ní naléhavé Only light. Člověk se pak probouzí na bulváru a kolem létají ptáci a svítí slunce, v prstech cigárko a skrze sluneční brýle kouká po lidech a bloumá za klavírních melodií o životě brouka, neb tak na mě působí All hell. V příjemných klavírních vsuvkách pokračuje i Shoulders. V následující skladbě střídá klavír trumpeta a éterický Angusův hlas ve slokách, které jsou vyloženě násilně kaženy refrénem - The heart is a cannibal. Jako by tu agresi chtěl kdosi vynahradit, přichází kolébací Reasonably Fine, následované naprosto neoriginální skladbou, která připomíná XY starších catempirovských skladeb - Call me home. Konečně dojde také na hopsací rytmy, tedy trochu melodie na 2 doby namáčené do klavíru a trumpety a opět s vyniknuvším refrénem. Najednou se nechce věřit, že je konec, na přehrávači svítí no. 11 Beyond All v dunivém urban dubu doprovázeném typickými klavírními vlnami.

Cinema dala prostor všemu v čem jsou The Cat Empire dobří.  Byť kvasilo tři roky, člověka, který je poslouchá pravidelně, příliš nedojme. Ale pokud jste o nic nikdy neslyšeli, pak je zrovna tohle album dobrou volbou. Nedá se mu upřít vyrovnanost, lehkost, svěžest, letní nálada, při které rozhodně člověk pookřeje. A jak je tomu v Kočičí  říši zvykem, některé skladby jsou extrémně nakažlivé.

7/10.

ochutnávka z nového CD - Falling
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rýža Rýža | Web | 13. srpna 2010 v 23:19 | Reagovat

Mňau:)

2 vencisak vencisak | 14. srpna 2010 v 10:58 | Reagovat

jsem zvědavej, co na CD budeš říkat :)

3 Rýža Rýža | Web | 15. srpna 2010 v 17:21 | Reagovat

Aktuální pocity:

All Hell - hmmm, tak tohle se mi líbí, a kurva hodně, takové krásně existenciální, myslím, že to bude jedna z favoritů:) A ten klavír tam, ach.

Falling - tu už jsem slyšela, ano, dobrá, ale ne tak dobrá jako ta předchozí. Mezihry moc trhané, ale refrén je fajn, ten to vyrovná.

Beyond All - úvod zatím zvláštní, takový trochu jak nějaká jihoamerická serenáda ...po minutě... hm, tak tohle zřejmě není můj šálek kávy, přeskakuju dále:)

On My Way - typičtí kočičáci, tohle známe...a to se nám líbí:)

Call Me Home - mno, takové trošku utahané, a opět stejně jako v předchozím případě nezaměnitelně kočkovské:)

Reasonably Fine - mmmm, to jde to jde:)

The Heart Is Cannibal - ten název mě děsí:D ... čekám na ten šílený refrén ... omg ... tak to ne, to fakt ne!

Shoulders - tanyny tanyny:)

Only Light -tak takhle je DOBRÁ! Na způsob Lonely Moon a podobných:) A ty já ráda, takové psycho-depko:)

Feeling´s Gone - už podle názvu tuším, co bude násladovat...a je to přesně to, co čekám...a až budu umět textík jako u Misere, bude to hodně dobrý:)

Waiting - poslední kousek, čekám s napětím:) ... podle webovek poslední song CD ... a ano, jako poslední se hodí ... a líbí:)

Nešla jsem popořadě, podle toho, co vidím, je to stejně na CD poskládaný jinak, než to máme my:)

A vítězem se stává ... překvapivě ... All Hell ... hmm, jdu to sjíždět!:)

4 Rýža Rýža | Web | 15. srpna 2010 v 17:29 | Reagovat

No...Call Me Home...kdyby bylo celé v náladě toho refrénu, bude se mi to hodně líbit, druhá půlka skvostná:)

5 vencisak vencisak | 15. srpna 2010 v 22:16 | Reagovat

tak super, jsem rád, že v All Hell a Falling se shodnem :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama