Býti hrdým Olomoučanem

11. září 2010 v 12:54 | Venca |  Skutečnosti a netečnosti
Tak co, čtenáři. Jste hrdými občany svých měst, obcí či vsí?

Osobně jsem. Ač jsem v Olomouci stále jen přistěhovalcem chodícím po hanáckých uličkách pouhých pět let.

Začaly Dny evropského dědictví a začala oslava 10 let, kdy Sloup sv. Trojice byl zapsán mezi památky UNESCO (olomoucký Sloup každý zná, pro mě je to voda na mlýn, pač všemu rád dávám dramatický náboj a co může být v Holomóci dramatičtější než největší a nejvyšší barokní morový sloup na světě :)). Každopádně všechna ta sláva nám započala koncertem klasické hudby na Horním náměstí.


Celá Olomouc seděla usazena na židličkách (my nešťastlivci stáli), Sloup  byl zahalen ve tmě a vedle něj trůnilo velké pódium připravené pro Moravskou filharmonii a dva (tři) sbory, které se postupně vystřídaly.

Pódium bylo velkolepé, samozřejmě filharmonie na otevřeném prostranství musí mít všechno velkolepé - šéfdirigenta, operní sólisty, scénu a publikum především. Diváci mě rozhodně nezklamali. Olomoučani mají pro klidnější kulturní akce srdce na pravém místě. Ať to je klasika nebo jazz.

Program tohoto vystoupení byl také moc dobrý. Především se hrálo Te Deum Antonína Dvořáka. Slavný chvalozpěv, který prostě do Olomouce patří jako téměř žádná jiná klasická skladba na světě. Však Toncek jí v Evropě poprvé zahrál právě v Olomouci.

Teď trocha odbočím. V republice se konají dva (řekl bych konkurenční Dvořákovy festivaly). Dvořákova Olomouc a Dvořákova Praha. Tato dvojitá akce mě osobně hrozně pobuřuje. Ač je Praha naše Mater Urbi, ač Dvořák v Praze žil, v Nelahozevsi se narodil, v Praze dirigoval, tak Olomouc miloval, Olomouc podporoval, pro Olomouc komponoval a i v Olomouci dirigoval a členem Žerotínského sboru byl. Zatímco jak jinak medializovaná Dvořákova Praha se konala po desáté, Dvořákova Olomouc má více než padesátiletou tradici. Tento věčný pragocentrismus opravdu nemám rád.

Nicméně, Te Deum včera zahrané bylo božské. Dlouho jsem nebyl tak nadšen, běhal mi mráz po zádech, ten tisícihlavý dav byl prostě přikován k židličkám a zraky upřenými na dirigentovu taktovku mlčky prožíval onu nádhernou skladbu.

Následoval Händel. To byla docela úsměvná záležitost hned ze dvou důvodů. Provázel jí "typický barokní ohňostroj". Händelova skladba byla záměrně komponována pro venkovní interpretaci doprovázenou nějakým tím tiátrem. Nicméně ten ohňostroj byl vážně směšný a diváci se neubránili potutelným úsměvům a diváci se neubránili ani klasickému faux pas jako je potlesk mezi jednotlivými větami. :D I já jsem se utleskl. :) Tož trocha jsem se zastyděl, byť vlastně potlesk je vyjádření nadšení, jenže už od dob Gustava Mahlera se obvykle mezi jednotlivými větami netleská. Což si myslím, že je správné, ale pravda, někdy až příliš křečovitě dodržované.

Každopádně pak už následovala slavná, dynamická Čajkovského předehra 1812. Tedy hlasitá, výbušná skladba, do které patří pompa, děla, výbuchy, prostě musí být doprovázena řádným humbukem. To bylo splněno nějakými mlátícími se husary nebo bukanýry, vůbec nevím, co to bylo, ale rachot pánové vydávali řádný. :D

Ta včerejší hodina a půl se mi vryla do paměti. Byl to jedinečný zážitek, bylo to olomoucké souznění 10. září 2010 na Horním náměstí. Které překvapivě nevyvrcholilo na náměstí, ale v hospodě, kde jsme se následně s Cibulí ztřískali jak ti psi a já si jen přál všechno zaspat a nezvracet. :D

Jsem hrdý, že žiju v tak báječném městě. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 anniele anniele | Web | 11. září 2010 v 17:46 | Reagovat

Wow, tak to zní báječně... Není časté slyšet opěvovat hudbu klasiků..

2 vencisak vencisak | Web | 11. září 2010 v 19:26 | Reagovat

kort ve věkové kategorii 60-, nj :D

3 AjA AjA | Web | 13. září 2010 v 19:00 | Reagovat

tak ze jsem prisla o tento zazitek, tak toho opravdu lituju...navic ja, ktera to mohu poslouchat z privatu otevrenym oknem... co se da delat....

jinak, hrdym obcanem sveho mesta? Patriot? Nejvetsi patrioti jsou podle me Pisecaci a Ostravaci... ja jsem takova bludna duse v te nasi republice, takze vlastne nemam pevneho mista.... ale Olomouc mi k srdci prirostla, to ano

4 Venca Venca | 14. září 2010 v 12:20 | Reagovat

[3]: to jsi vážně o hodně přišla, škoda, pochybuji, že něco podobného tu v brzké době ještě bude :/

a co Brňáci, ty bych tam zařadil určitě taky :D

5 Dragowlin Dragowlin | Web | 25. března 2011 v 19:06 | Reagovat

Tož Olomóc. To je moje srdcovka. Už je proto, že jsem se tu narodila, ale taky protože je v olomoucu krásně :) Morový sloup- možnost se do něj podívat byla pro mě pocta a titul památka Unesco si zaslouží.
A slyšet filharmonii? I když nastojáka? To musela být krása... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama