Kult Ennia Morriconeho a proč není tak dobrý, jak si všichni myslí

11. října 2010 v 12:41 | Venca |  Hudba
Soundtracky nikdy nepatřily k mojim oblíbeným sortám hudby. Nevím, proč... nějak jsem tomu nedokázal příjít na chuť. Až vlastně časem po XY shlédnutí Kmotra. Nino Rota mi dokázal vytrhnout hudbu z filmu a udělat z ní něco, co dokáže krásně plynout i bez vizuelního prožitku.


A tak to začalo. Filmová hudba může být dobrá i bez filmu a někdy může být dokonce lepší než film samotný.

Když se řekne soundtrack, tak naprostá většina lidí si vzpomene na Ennia Morriconeho... ooo, pan velký, geniální, jedinečný, božský. Ano... on je geniální, velký, líbivý, dramatický, ale pouze ve westernech. Snažil jsem se, vážně jsem se snažil nemít k němu předsudky. Ale nejde to, westernovou hudbu nemohu nikterak napadnout, ale zbytek utek. Snad jen Cinema Paradiso, ano nádherné housle. Možná děsivý Vlk s Jackem Nicholsonem, určitě Maléna... ale na kolik filmů si vlastně vzpomeneme z těch více než 400, ke kterým stvořil hudbu?

Pamatuju si jednoho Almodóvara, teď vážně nevím, možná Vysoké podpatky. Říkám si, kurnik šopa, co tam Pedro dal za hroznou hudbu? Pedro má vždycky skvělou hudbu!!! A koukám v titulcích visí Ennio... říkám si, nenene, tak tohle vážně nejde.

Možná to bude tou kvantitou, možná to bude tím, jak jej všichni zbožňují. Ale mě krom westernů (a výše zmíněných filmů) nic neříká. Tam mi přirostl k srdci, jinde se mu to nepovedlo.

A paradoxně se mu to nepovedlo ani před filmovými akademiky. Ani jeden Oscar, a vlastně jen 5 nominací. Vždy se našlo něco vhodnějšího k ocenění. Co si budem povídat, když hudbu k filmu jako v roce 1986 dělá Herbie Hancock a o rok později Morriconeho Neúplatní (ANI Neúplatní) neuspějí proti fenomenálnímu Poslednímu císaři (hmmm Peter O'Tooleeeee, yeaah :D), tak tomu se říká pech.

Morricone měl vlastně vždycky obrovskou smůlu. Možná je jednoduché něco hodnotit jen podle Oscarů, ale tak to prostě je. Svět kašle na Benátky, Berlín, Cannes... medvědy, palmy atp. Dočkal se zlaté sochy za celoživotní pech... a právem.... Morriconeho každý bude znát jako pana skladatele... ale rozhodně v hudebním světě je spousta dalších velikánů nejenom soudobé hudby...

a tak sám končívám obvykle u Manciniho, Alberta Iglesiase (dvorního skladatele P. Almodóvara), Johna Barryho, minimalisticky precizního Phillipa Glasse (soundtrack Hodinám je vrchol deprese), jedinečného a nezapomenulného Kmotra v podání Nino Roty.

Kde se ovšem vzal kult Ennia? Čert ví, možná v pohledu do očí a letmému sklouznutí do dekoltu Claudie Cardinale v Tenkrát na Západě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Albert Pes Albert Pes | Web | 11. října 2010 v 13:42 | Reagovat

A co třeba Misie? Nelíbilo...? Morriconeho možná nejlepší výkon... :)

2 vencisak vencisak | 11. října 2010 v 13:58 | Reagovat

tedy tos mě dostal... ten film jsem snad kdysi dávno i viděl, ale na hudbu si za mák nevzpomenu... ozkouším! :)

3 Fraxinus augustifolia Fraxinus augustifolia | 11. října 2010 v 15:18 | Reagovat

Lze nereagovat, když právě poslouchám..?
Mám v paměti jeden film, který naopak v mých očích Morricone pozvedl na zajímavou úroveň.
Philip Glass v Hodinách zachází na můj vkus příliš na hranu vypočítané sentimentality (ostatně jako celý ten snímek), myslím, že napsal lepší a minimalisticky preciznější kousky.
A Nino Rota se mi pojí spíš s Fellinim teda..
.. ovšem Iglesias, ten tu právě zní :)

4 Venca Venca | 11. října 2010 v 15:52 | Reagovat

a který film máš na mysli s Morricone hudbou?

přiznám se, že Hodiny jsem zatím neviděl, možná proto dokážu tu hudbu více vychutnat?

a s Fellinim to je po pravdě to samé, což mě mrzí možná ještě více, však dočkej času jako husa klasu :)

alespoň že Iglesias!!! :)

5 Fraxinus augustifolia Fraxinus augustifolia | 11. října 2010 v 16:05 | Reagovat

[4]:
Díky, tetičko (Grazie, zia).

Netvrdím ovšem, že jsou Hodiny špatné :)

6 Rýža Rýža | Web | 11. října 2010 v 16:32 | Reagovat

Jen westerny? Ale kdepak! http://www.youtube.com/watch?v=kghJGeMYI3U

7 Rýža Rýža | Web | 11. října 2010 v 16:33 | Reagovat

Ha, až teď vidím, že s Misií chodím už s dřívím do lesa:)

8 Venca Venca | 12. října 2010 v 16:56 | Reagovat

ty jo, tak poslechl jsem si pár skladeb na YouTube a žádný odvar to tedy není :/

9 Venca Venca | 12. října 2010 v 16:56 | Reagovat

[5]: netvrdil jsem, že to tvrdíš ;))

10 Fraxinus augustifolia Fraxinus augustifolia | 12. října 2010 v 17:06 | Reagovat

[9]:
(netvrdil jsem, že tvrdíš, že tvrdím ;))) )

11 AjA AjA | 13. října 2010 v 1:07 | Reagovat

tady je nejak moc intelektualno.... ja se radsi zamerim na nejakou stranku ve schematu....hnuj...vidle...prekydat... protoze si prijdu jako negramot jenom kvuli tomu, ze hudbu delim podle schematu libi/ nelibi, tedy dobra/spatna.... :))))

12 Venca Venca | 13. října 2010 v 12:44 | Reagovat

[11]: nikdy není pozdě svá dělení změnit :)

13 Rýža Rýža | Web | 17. října 2010 v 7:43 | Reagovat

[11]: Já ji dělim stejně:D A i tak si troufám být na svůj hudební vkus hrdá:))

14 Egoped Egoped | E-mail | Web | 31. prosince 2013 v 15:32 | Reagovat

Omlouvám se za mírnou necromancii, ale když už jsi zmínil počet Oskarů a nominací jako určité měřítko a k tomu několikrát Kmotra - když si vezmu Al Pacina, tak ten má jednoho jediného plešouna (navíc dle mého za ne zas tak extra roli) a několik nominací a řekl by někdo o něm, že není zas tak dobrej herec? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama