O ztracené hudbě

9. října 2010 v 10:08 | Venca |  Hudba
Včera mi Filip oznámil, že teda disk je mrtvej a že se s tím nic neudělá. Ještě je tedy možné to dát do speciální firmy. Začínám šetřit zhruba 4000 korun českých, sbohem výlete do Madridu, sbohem dělání radostí lidem na Vánoce, sbohem alkohole, sbohem Chesterfieldky a Camelky. Můj externí disk je nejdůležitější věcí na světě, kterou mám.


Ať pominu cokoli, co v té krabici bylo, nejdřív si vzpomenu na hudbu. Ou ou ou.... Zemřelo třičtvrtě mé umělecké duše. Je až neskutečné, že se může stát věc člověku, který nemůže existovat bez hudby, který nesnáší ticho, který měl v zásobě přes 1000 interpretů, který pro každého kamaráda vždycky dokázal najít něco, co by se mu líbilo, který pro každou náladu měl nějakou hudbu. Pro člověka, který s hudbou vstával i usínal. Bylo to doživotní spojení.

Za ty dva týdny od nešťastné události jsem čekal. Skoro jsem s muzikou skončil.... sehnal jsem si jen to nejdůležitější. Nechyběly náhrávky Elly Fitzgerald z 12 koncertních Hollywoodských nocí, bez Elly to nejde!!! Samozřejmě Sam Cooke, alespoň 2 CD, bez něj to taky nejde. Sehnal jsem nějakou elektroniku, London Elektricity a High Contrast. Nouvelle Vague, které jsem si ani nepustil. Smashing Pumpkins, na které jsem měl hroznou náladu. Jamese Browna, Ninu Simone, Django Reinhardta a jedno jediné ubohé CD od Buena Vista Social Club. Ještě OST od Eastwoodovy Dollarové trilogie a tím to hasne. Vlastně ne, zlatá Marcia Griffiths, tu si dávám zrovna teď.

Nemám žádné SKA, minimum reggae, nemám punk (žádnííííí The Clash!!!). Nemám Znouzectnost, Mňágu, nemám žádnou balkánskou hudbu. Nemám cikánskou hudbu.... panebože, kompletní Věra Bílá, kompletní Ida Kelarová, nic nic nic. Nemám klasiku!!!! Kde je kurva Dvořák, kde jsou jeho Dumky, Slovanské Tance, Te Deum, Cello concert, kde je Mahlerova pátá symfonie. Kde je komplet Chopin, kde jsou Ashkenazyho nahrávky, kde je Liszt, Rachmaninov.

Nemám ani žádnej rock ani folk. Jsem odrovnán. Bez Boba Dylana, Joan Baez, Zuzany Navarrové, Janis Joplin, Neila Younga, Santany... jsem totálně bez bluesu. :((( Jsem bez gospelu. :(((

Mohl bych pokračovat věčnost. A to SKA panebože... 6 let mamonění, Doreen Shaffer, Derrick Morgan, Nguru, La Vela Puerca, och... neeee

Neee, to už nikdy neposkládám do kupy. Nikdy už to nebude takové.

A pokud jsem někoho nechápal, v koutku duše jsem mu posmíval a možná jej odsuzoval, tak to byl vždy člověk bez hudby. Kterej dřepí ve věčném tichu, který nic neposlouchá, který nic neprožívá, který necítí rytmus a nevnímá melodii. Který je prázdný.

Hudba není život, s hudbou život žijeme. Hudba je všude kolem, jen ne na disku v počítači.

Stal jsem se ubohým smrtelníkem.
Bez hudby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rýža Rýža | Web | 9. října 2010 v 23:30 | Reagovat

No, v nejhorším je pár věcí, co můžeš sehnat odemě...některé dokonce ještě jako nové a nepoužité;)

2 Rýža Rýža | Web | 9. října 2010 v 23:32 | Reagovat

A sice ti to moc nepomůže, ale cítím s tebou, bez mobilu a bez mp3 si na té ulici přijdu jako nahá:(

3 Venca Venca | 10. října 2010 v 9:55 | Reagovat

no však si také moje SKA záchrana, to nevím, co bych dělal, kdybych tě neměl :D

4 Rýža Rýža | Web | 10. října 2010 v 19:39 | Reagovat

To mi můžeš říkat klidně každý den:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama