Není plevel jako plevel

28. března 2011 v 19:50 | Venca |  Botanika
Mému drahému, erudovanému čtenáři nebude žádnou novinkou, že s plevelem to není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vzhledem k tomu, že venku začíná bujet jaro, litovelské luhy a lesy jsou pokryté jarními cibulovinami, magnolie se snaží vybouchnout v záplavu květů a všechny květinářky nás zásobují hnojivy vyhoněnými petrklíči a čímsi, co za týden chcípne, musím si připustit i já, že je na čase začít myslet na kytky.



Vzhledem k tomu, že mou pracovní náplní jsou dle všeobecného názoru velmi neestetické rostliny, tak musím konstatovat, že jakákoli neestetická rostlina je mi ve skrze milejší, než cokoli, co by se mohlo mase líbit. To víte, botanickej punk je se rozplývat nad nějakou mrkví, zatímco botanickej ultra nudnej popík jsou prostě orchideje. Blah.


Chondrilla juncea (Cerová vrchovina, 2009)


K takovému řádnému undergroundu patří plevele. Hnusné, pokroucené, drobné, chlupaté, osinaté i ty lysé. Hlavně musí být vzácné, že. :) Zní to divně. Spojení vzácný a k tomu ještě plevel. Přesto světe div se, je tomu skutečně tak. Poděkujme našim rudým soudruhům za kolektivizaci zemědělství, meliorace, zcelování pozemků, hlubokou orbu, změny osevních postupů, třízení semen a využívání herbicidů. Srpem a kladivem k zářným zítřkům a velkým výnosům. Já jim svým způsobem vážně děkuji, protože bez jejich přístupu k naší krajině bych přišel o spoustu zajímavých, vzácných kytek, které kdysi dávno byly zcela běžnou součástí přírody a dnes je člověk musí velmi náročně hledat. A v tom je ta morbidní krása floristiky.

Jak pole žírné budiž duše tvoje,
ať klas jen na klas tísní se a chýlí,
jen on je hoden práce, potu znoje -
co vzroste víc, je plevel jen a býlí.
(Antonín Klášterecký, Polní květy)


plevelení na slaniscích (Štúrovsko)


Víte, když už vám jednou začne sezóna, tak to chce samozřejmě mýti dobrý plán, jak účelně využít volné chvíle v terénu. Představa víkendu kdesi v přírodě, kde nerostou nějaké botanické špeky mě děsí. Naposled jsem takovou situaci začil loni na Vysočině, kde jsem za 4 dny nepotkal ani jednu jedinou vzácnou kytku. Utrpení, které se dá kompenzovat jen zvýšenou hladinou alkoholu a konzumací masa.

Nigella arvensis (Cerová vrchovina, 2009)


Přesto zpět k plevelům. Dneska vám kde kdo nabídne nějakou tu definici, co to vlastně plevel je. Zemědělec na to kouká dosti zlým okem, jak na pomstu Satanášovu. Danajský dar v podobě tísíců sviňských rostlin kazících či snižujících úrodu. Je fakt, že některé plevele jsou jedovaté a je fakt, že spousta lidí se v minulosti otrávilo požíváním chleba s příměsí semen koukolu polního a pod., nicméně dnes je takovým časům opravdu odzvoněno. Za to botanik se zaraduje nad nádhernou druhovou pestrostí okrajů polních cest, obilných polí, úhorů, křovin. Těší se, jak kytkám daří, jak všechno hraje barvičkama, jak může škubat do herbářů a jak dnešní zemědělec zmoudřel, nepoužívá herbicidy, páru a plamenomety a nechá kus toho pole svému životu. A co je hlavní, jak se kytky, co před několika desítkama byly na vymření, vrací na původní lokality, jak se šíří, jak vytváří obří populace a že mu to připomíná mládí, kdy zapaloval pole plné chrp a máků. No kdyby to bylo tak idylické, jak vám to tu servíruji.

Co platen sen, ten krásný sen,
že na svém statku sám jsi velel ...
kdy práh tvůj zatím zarůstá,
je bejlí to a hnusný plevel.
(Irma Geisslová, Vzhůru stráže, Immortelly)

Adonis aestivalis (Moravská Nová Ves, 2010)


Čtenář plevelného článku už nemusí používat slovo plevel nadarmo. Ví, že plevelem se zovou kytky plané v obilných polích známé též souhrnně jako segetální vegetace. Ví, že pro zemědělce není plevel to samé co pro botanika. A dokonce se právě dozví, že existuje rostlina, co se plevel přímo jmenuje, byť oným polním plevelem vlastně moc není. Je jím plevel okoličnatý. A dokonce se v jednotlivých intermezzech mezi odstavci oblažuje básnickou tvorbou našich ctěných básníků. Plevel - toť nevyčerpatelná inspirace básnického střeva. Nemluvě o Karlu Čapkovi, který ve svém Zahradnickém roku píše o plevelech téměř na každém listu.

Tvůj národ vyrost… Ale zapomněl
se přec jen sevřen v cizím područí.
Nezničil plevel, nevyrval se, žel,
byl otrokem, pán jemuž poručí,
jenž o osudy jeho starati
si zvykl, celé věky, cizinec,
jenž frivolně los počal metati
s kumpány o nejvyšší jeho věc.
(Antonín Sova, Podzimní elegie, Smutek z domova)



Lathyrus aphaca (Veselí n./Moravou, 2010)

Co jsem to ale chtěl vlastně říci?! Že jako každý rok si vrznu vzácné plevele. Nejlépe ty jihomoravské, teplomilné archeofyty, kytky na úhorech a vinicích. Že snad konečně najdu proklatý dejvorec velkoplodý, vrabečnici roční a zběhovec trojklanný, což jsou pro mě osobně vrcholy plevelné floristiky v našem státu. A vy se zatím můžete na fotkách pokochat nějakou tou vzácnou plevelnou krásou naleznuvší v předešlých létech.

Štíhlá kosa - pěkná panna
zafičí a šlehne,
v býlí, bodlák, plevel rázem
jak blesk boží vběhne.
(Jaroslav Vrchlický, Cep a kosa, Selské ballady)



Adonis flammea (Znojemsko, 2010)

Tož plevelům zdar.... a samozřejmě žhavé plevelné články najdete na serveru Natura Bohemica. Obzvláště doporučuji blížící se článek o Hibiscus trionum z dílny mého redakčního kolegy.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nobody Nobody | Web | 28. března 2011 v 20:34 | Reagovat

Adonis flammea, to je ale překrásnej plevel! Takovej jsem jaktěživ neviděla.

Profesorka PER (pěstování rostlin) to říkala tak: Plevel je cokoliv, co nám roste na polích mezi zemědělskými plodinami. Takže i kdyby vám v obilí rostla třebas konvalinka, vaším úkolem je konvalinku zničit! - Byla to úchylačka a fanatička zemědělská! :D

2 vencisak vencisak | Web | 28. března 2011 v 20:48 | Reagovat

[1]: kvůli Adonis flammea jsem málem umřel :D zrovna když jsem pořizoval tuhle fotku, tak mi to do hlavy plnou parou napálil srnec :D naštěstí to odnesl jen rozseklý ret... jinak tuhle kytku nejspíš jen tak u nás neuvidíš, ultra vzácná záležitost

fanatický zemědělec je nebezpečná sorta, by se mělo zařadit na seznam deviací :)

3 Lucka Lucka | Web | 28. března 2011 v 20:56 | Reagovat

[2]: Každý fanatismus by měl být na seznamu deviací. Takový fanatik je vlastně taky plevel. :-/
Pěkný článek. :-)

4 Nobody Nobody | Web | 28. března 2011 v 20:59 | Reagovat

[2]: Boha jeho, nemoc šílených srnců! :D To se ti při výpravách stává často, takový příhody? :D Ale ber to takhle, lepší, než kdyby se na tebe vrhnul nasranej kňour. :)

5 vencisak vencisak | Web | 28. března 2011 v 21:03 | Reagovat

[3]: díky, jen si to nevykládej špatně, měl vyznít spíše pozitivní aspekt plevelné flory než ten negativní ;)

[4]: jj, přitahuju podobné adrenalinové zážitky, padání ze skalisek, pomalé zapadávání do rašeliniště, skoro vypíchnuté oko kytkou, útok srnce... botanika je vzrušující :D

6 Nobody Nobody | Web | 28. března 2011 v 21:14 | Reagovat

[5]: Vzrušující? Podle tvého popisu spíš sebevražedná. Já bych na to asi neměla nervy, jakmile by mě jednou přepadl srnce, byl by konec. :D

7 vencisak vencisak | Web | 28. března 2011 v 21:21 | Reagovat

[6]: ale nee, dneska tě může zabít cokoli a přiznám se, že rozsekanej mozek srncem na poli s vzácnýma kytkama mi přijde jako noblesnější smrt než zhynout vinou nějakého opilého blbce za volantem :)

8 Nobody Nobody | Web | 28. března 2011 v 21:39 | Reagovat

Máš recht. :) Kdo může říct: Zabil mě srnec. Člověka zabilo spoustu zvířat, ale srnec? To je vážně dobrý, má to styl.

9 vencisak vencisak | Web | 28. března 2011 v 21:52 | Reagovat

[8]:stylovej pech :)

10 muschak muschak | Web | 28. března 2011 v 21:58 | Reagovat

To jsi oživil disk? Nebo jsou to fotky z Natury? Jinak hezký, že jsi zase po delší době napsal něco botanickýho :)

11 vencisak vencisak | Web | 28. března 2011 v 22:25 | Reagovat

[10]: nene, neoživil, jsou to fotky z plochy a Facebooku a Biolibu, zlatá to náhodná uložiště :)

12 lesnizelva lesnizelva | Web | 29. března 2011 v 11:33 | Reagovat

Gratuluju k přežití Tvých botanických výprav, mám podobné zkušenosti :D
A zběhovec trojklanný, nebo něco proklatě podobného roste na kraji dúbravy za Hodonínem. Plevelu zdar! :D

13 vencisak vencisak | Web | 29. března 2011 v 19:07 | Reagovat

[12]: jojo, to je docela možné, v Dúbravě roste spousta úžasných kytek a pokud to bylo někde na okraji při poli, tak to onen zběhovec klidně mohl být :)

14 lesnizelva lesnizelva | 30. března 2011 v 10:54 | Reagovat

[13]: Při poli to zrovna není, jsou to slunné okraje lesa s travnatou vegetací. Pokud se dobře pamatuju, kvete žlutě. :)

15 vencisak vencisak | Web | 30. března 2011 v 19:24 | Reagovat

[14]: žlutě kvete spousta kytek, ale tak stále to může ona inkriminovaná rostlina, tak se těším na případné fotky během sezóny :)

16 Hauvínek Hauvínek | Web | 30. března 2011 v 19:30 | Reagovat

Tak tímhle plevelem bych si nechala klidně zamořit celou zahradu :-)

17 vencisak vencisak | Web | 30. března 2011 v 19:37 | Reagovat

[16]: klidně můžeš, černuchy (Nigella) i hlaváčky (Adonis) se docela často pěstujou a jsou snadno k sehnání aspoň teda v květinářstvích, když už ne v přírodě :)

18 Hauvínek Hauvínek | Web | 30. března 2011 v 20:21 | Reagovat

[17]: Teda, za chvilku budu odbornice přes plevel :-D
No, ale musím uznat, že kluk a rostlinky mi moc dohromady nejde, ale i výjimky jsou, že? :-)

19 vencisak vencisak | Web | 30. března 2011 v 20:43 | Reagovat

[18]: to zas prrrr :) by ses divila jak je botanika velmi mužská záležitost, alespon tedy ta vědecká, odborná určitě... moc žen botaniku nedělá na vysoké úrovni a pokud ano, tak jsou už mrtvé nebo jsou to laboratorní krysy, ale terénní botanika, to je záležitost chlapů :) nemluvím o nějakém domácím pěstování kytiček samozřejmě :D

navíc kytky jsou drsné!

20 Dragowlin Dragowlin | Web | 30. března 2011 v 21:19 | Reagovat

Srnci jsou mršky nevyzpytatelné. Já jsem se chystala dneska je fotit, pěkně jsem se k nim kradla a co se nestalo- z plot poza plotu se obrovskou dírou vyřítili 3 velcí černí psi(ťuťuňuňu samozřejmě ... :D ). Nechala jsem srnce srnci a petaly jsme i s naší fenečkou co nejdál. Ještě že mě Naše neohrožená fenka uchránila hlasitým výhružným štěkotem. Jinak nevim nevim... :)

Botanika je plná vzrušení :D

21 vencisak vencisak | Web | 1. dubna 2011 v 12:16 | Reagovat

[20]: nj jsou to potvory, i když na jejich obranu musím říct, že muj inkriminovaný srnec byl z toho více vyhoukaný než já, prostě utíkal zarostlým polem a já mu stál v cestě... jinak doufám, že po českých polích neběhají agresivní srnci, kteří dobrovolně napadají náhodné kolemjdoucí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama