Mýtus smetánky lékařské

29. dubna 2011 v 21:59 | Venca |  Botanika

Když jsem byl malý kluk tak v 7. třídě, dovolil jsem si na hodině přírodopisu oponovat své třídní učitelce, že smetánka je dávno zastaralý termín a že se používá název pampeliška, k tomu jsem ještě pro potěšení z informování přidal skutečnost, že smetánka lékařská u nás neroste. Učitelská po mně hodila obří svazek klíčů a má ultra chytrá hlava to pořádně schytala.

Zapšknul jsem vůči světu a rozhodl se mu vyvracet tradované polopravdy. Ne z machroviny, ale pro dobro všech chytrých hlav, které to schytají jako hlava má. Jsem prostě pravdoláskař. :D



S pampeluchama je to moc, moc složité. Než cokoliv napíšu, bylo by fajn čtenáři říct, že v ČR existuje asi tak 5 lidí, kteří umí pampelišky poznávat. Tak těžká botanická disciplína jsou kytky, které zdánlivě vypadaj všechny stejně. O to víc jsem rád, že jeden z nich sedí ve vedlejším kanclu a druhý, který pozná zástupce sekce Erythrosperma, sedí přes chodník.

Pampeliška je jeden z našich nejbohatších rodů rostlin, ne-li vůbec ten nejbohatší. Byť na první pohled každá vypadá stejně, platí víc než kde jinde, že zdání klame. Abychom to měli jednodušší, botanikové zavedli několik úrovní, do kterých se pampelišky rozdělují. Jsou to především sekce a agregáty. V republice máme zástupce celkem 8 sekcí.

A kde se vzal onem problém? Většina pampelišek totiž nemá klasickej sex. Sice maj vyvinuté pohlavní orgány v tomhle případě tedy květy s pestíky, ale nedochází k oplodnění klasickou cestou přes opylení a splývání pohlavních buněk. Prostě to ženská zvládá sama bez chlapa. Tomu říkáme apomixie. Teď si vemte, že v republice máme pouze 4 druhy pampelišek, které se pohlavně rozmnožují, ostatní XY set je apomiktických. Taková apomixie je evolučně neskutečně zajímavá a progresivní věc. Která pro nás může působit jako vrchol frigidity nebo naopak jako dokonalost přírody. Rozmnožovat se bez sexu má mnoho výhod a stejně mnoho nevýhod.

Kytka nemusí investovat energii do tvorby pylu, obvykle je přizpůsobena konkrétním specifickým podmínkám prostředí a dokáže velmi rychle osidlovat nové niky. Také jí nehrozí ztráty potomstva způsobené prostředím. Ovšem často je velmi málo geneticky variabilní, potomstvo nepřijímá od rodiče nové pozitivní mutace, je náchylná na choroby a pod. Takhle se to zdá jednoduché, ale vlastně v přírodě není nikdy nic tak jednoduché, jak se může zdát. Totiž pampeluchy si občas zasouloží, ale nedojde ke splynutí pohlavní buňky s vajíčkem.

Teď si vemte fakt, že když kytka dlouho nesouloží stávaj se jedinci v populaci uniformní, jsou to prostě klony. Každá populace se rázem stává unikátní a v botanických kruzích začne býti hodnocena jako apomiktický druh, resp. mikrodruh. Mikro jednoduše proto, že se vyskytuje na malém území, přesto má i morfologicky stabilně jiné byť nepatrné znaky od ostatních pampeluch, resp. populací resp. druhů.

Maglaz na entou. Proto máme v ČR několik stovek druhů pampelišek, ale poznat je nikdo vlastně neumí. :)

Jen ta zatracená pampeliška lékařská v ČR neroste. Stalo se totiž, že název Taraxacum officinale byl používán pro pampelišky z naší nejbohatší sekce Ruderalia. Ovšem samotná pampeliška lékařská byla botanikem Wiggersem popsána jako jiný druh než si všichni mysleli navíc vyskytující se ve Skandinávii a patřící do úplně jiné sekce. Ovšem žádná jiná náhrada na druhové úrovni neexistovala, proto se pro takové kytky začalo používat označení pampelišky ze sekce Ruderalia.

Takže tak na vysvětlenou. Nicméně nenechte si brát iluze přliš často.

Holá lidés a pampeliškám zdar.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nika Nika | Web | 29. dubna 2011 v 22:24 | Reagovat

zajímací, zase jsem o něco chytřejší... :D

2 vencisak vencisak | Web | 1. května 2011 v 16:43 | Reagovat

to jsem rád :)

3 Dragowlin Dragowlin | Web | 8. května 2011 v 10:34 | Reagovat

Lékařské u nás neroustou? To je fajn. Já sem nikdy ten název moc nemusela :D

A pampeluchy sou moc fajn :) i když je poznávat neumím, tak z nich aspoň můřžu dostat alergii a mít oči jak angorský králík.

4 vencisak vencisak | Web | 8. května 2011 v 11:14 | Reagovat

[3]: a dělat skvělej med :)

5 Občan Občan | E-mail | Web | 9. května 2011 v 21:13 | Reagovat

Články o botanice zrovna moc nehlzám, ale tohle je příklad poutavě předneseného jinak fádního tématu. A závěr více než poutavý.

6 vencisak vencisak | Web | 10. května 2011 v 16:50 | Reagovat

[5]: vidíš, mě nikdy nenapadlo uvažovat nad tím, že někdo nad botanickými skutečnostmi přemýšlí jako nad fádním tématem :) tudíž jsem rád, že tak špatně nevyzněl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama