O upíchání ostružiníkem řasnatým

16. července 2011 v 12:31 | Venca |  Botanika
Zjistil jsem, že mě baví psát o botanických výpravách. :D Vzhledem k tomu, že kytky obecně nikoho nezajímaj, je velká pravděpodobnost, že se časem objeví podobný ouchyla jako Vendelín.



Jestli si pravidelný čtenář pamatuje, avizoval jsem cestu na Macháč. Když se jede na Mácháč, znamená to, že všude kolem bude bilion rekreantů a podivně závadných lidí, kteří na Vás budou koukat jako na totálního trotla, co to sakra děláte. A proč zastavujete před jeho barákem a shrbení cosi děláte v jeho trávníku. :) Předpoklad se splnil do puntíku.

Na celé výpravě bylo vtipné, že jsem vyrazil téměř se samými orchidejáři. Vendelín orchideje nemá rád a celá ta představa, že stráví celý den s lidmi, co si furt povídaj o orchidejích mu přišla docela děsivá. Na druhou stranu musím říct, že jsou to všichni moc fajn řízci. Navíc ty náhody. Úplně omylem byli přítomní dva týpci, se kterými si člověk mailuje o kytkách a pak je potká osobně. Republika je malá a kytky jsou úžasný sdružovací faktor.

Vendelín byl ovšem nejvíc nadšený, že mohl bejt celej den s Bobem. Pač Boba se 5 let bál, pač Bob je mega hustej botanik a pro každého je ctí s ním bejt v terénu. Navíc jsem se naučil poznat tři druhy ostružiníků. :))) Což překonává všechna má očekávání, jen by mě zajímalo, jestli bych ty ostružiníky někdy poznal znova, byť mi to v současnosti přijde jako samozřejmost. :))) Tož, čtenář je asi zděšen, co ti magoři všechno dělaj. Ostružiník je přeci ostružiník a basta. No tak to fakt ne, ostružiníků je mega moc moc moc.

Ostružiníky jsou ovšem tuze nebezpečné rostliny. Pač Vendelín slíbil, že prostě uvidíme rozkvetlou Ligularii sibiricu a nikdo mu nevěřil, Vendelín překonával sám sebe. Po rozřezání prstů o rákos, po ubodání od hovad, razil cestu skrze porosty Rubus plicatus, rozedřen do krve s ostny zapíchanými do nohou, krvácejími šrámy, na které se slétával jakýsi savý hmyz, se jal plně dosáhnout svých predikcí. A taky, že jo! Našel krásný Ligularie v plným květu a oddechl si. A pak nadával, pač byl komplet od smradlavého bláta, pač se zabořil do bažin, což bylo mnohem horší než když se před necelými dvěma hodinami propadal do smradlavé rašeliny.

Miluju terén. Není nic krásnějšího než si po celém dni vytáhnout JEN 5 klíšťat a ohlédnout se, co úžasnýho jsem zase viděl. A že jsem toho viděl. Orchidejáři se totiž slitovali a než jsme dojeli na Dokeské plato naplánovali mi zastávku na Hrabanovské černavě, kde jsem konečně mohl vidět mou milovanou mařici pilolistou. Nej, nej, nej, úchvatná, úžasná, super vzácná rostlina. Ani jsem nedýchal, když jsem si jí mohl z blízka prohlédnout.

Nevím, jak příblížit čtenáři pocit, když stojíte na tak famozních biotopech, v podrostu se skví Carex buxbaumii, ve větru se houpe mařice, brodíte se minerálními prameništi a pak jetě najdete super vzácnou zeměžluč pobřežní. Ten nával endorfinu je neskutečnej. Hm, asi jsem totální magor. :D

Pak jedete na srdcovou lokalitu. Když jsem byl poprvé na Swampu, přišel jsem si jak někde v pravěku. Bulty obrostlé rosnatkami, zakrslé borovice, čpící smrad rašeliny, vy se boříte, kolem samé hrotnosemenky bílé a pak najdete i hrotnosemenku hnědou, ach. Po letech se vrátíte, po hodině focení stojíte na okraji, kouříte cigáro a říkáte si, že severní Čechy jsou dokonalé a jak je krásný být Severočech a jak nechápete, proč lidi nevidí tu dokonalost přírody a rostlin s vámi. Prý, že kytky jsou fádní, pche.

No a co ta třešnička? Komu se za život podaří vidět nejmenší orchidej v Evropě? Asi málo komu. Snažil jsem se potlačit svůj odpor a užíval si, že mohu něco tak bizarního jako je měkkyně bahenní vidět. V tu chvíli jsem si přál, aby tu místo mě bylo 10 jiných lidí, kteří maj orchideje mnohem raději a kteří by si to užili asi mnohem více. Na druhou stranu, pro pochopení přírodních zákonitostí to pro Vendelína byla moc cenná zkušenost.

A teď vůbec nelituju, že nejsem na Mighty sounds. Viděl jsem zas kus krásy české přírody, byl s moc fajn lidma a nabyl toliko emocí jako už dlouho ne.

Holá lidés, kytkám zdar, ostružiníkům zvlášť.

Závěrem snad pár fotek...



měkkyně bahenní - Hammarbya paludosa (C1)

hrotnosemenka hnědá - Rhynchospora fusca (C1)

creepy bitch ostružiník řasnatý - Rubus plicatus

popelivka sibiřská - Ligularia sibirica (C1)



mařice pilolistá - Cladium mariscus (C1)


a mnoho dalších, které naleznete, když trocha pohledáte :)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nobody Nobody | Web | 16. července 2011 v 13:11 | Reagovat

Véno, popelivka sibiřká má být sibiřská, že jo? Ale to je fuk, líbí se mi. A hrotnosemenka je taky moc pěkná. Určitě hezčí než pět klišťat. Tolik jsem jich neměla snad za celej život. Měl bys omezit bonbóny. Asi máš moc sladkou krev.

Mně je jedno, kolik těch ostružiníků existuje, hlavně, když je můžu všechny obrat a plody sežrat. :D

2 Caretta Caretta | 16. července 2011 v 17:22 | Reagovat

Parádní práce Venouši...moc hezký článek a pěkné kytky...

3 vencisak vencisak | Web | 17. července 2011 v 8:17 | Reagovat

[1]: jo díkes, už jsem to opravil :) ty jo, tobě se nějaká rostlina líbí, to je pokrok :D bonbony vubec nejím :)

[2]: díkes ;)

4 Nobody Nobody | Web | 17. července 2011 v 9:51 | Reagovat

[3]: Ale mně se líbí spousta rostlin, jen je zkrátka nikdy nebudu umět rozeznávat. Budou to pro mě ta hezká kytka, ta zajímavá kytka, ta kytka, co pěkně voní a tak. :D

5 Navarr Navarr | 17. července 2011 v 18:14 | Reagovat

To já jsem postupem času taky zjistil, že ne všechny kytky jsou ošklivý (jak jsem dřív s oblibou říkal), ale když jsem se učil kytky na poznávačku na státnice, tak mě málem mr.lo.. jelikož jsem 75% viděl i slyšel poprvé..:-)

6 vencisak vencisak | Web | 18. července 2011 v 13:22 | Reagovat

[4]: nu proč ne, už raděj mlčím :)

[5]: a jak si to zvládl a ani to moc nebolelo! :)

7 uajiii uajiii | Web | 18. července 2011 v 17:13 | Reagovat

Creepy bitch zaznělo jednou v takovým rajcovním seriálu, matně si vzpomínám... to na okraj!
Mno, jinak já jsem pořád tlačen k tomu jet do Mexika s Hradeckejma kaktusářema. Myslím, že to bude rozhodně míň nebezpečný než fotit Ligulárie uprostřed bažin!

8 vencisak vencisak | Web | 18. července 2011 v 19:30 | Reagovat

[7]: aaa, v Mexiku by sis jistě adrenalinu užil do sytosti, že váháš :)

9 Albert Pes Albert Pes | Web | 26. července 2011 v 15:39 | Reagovat

A hele, dobrý. Já to nadšení plně chápu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama