O vyplašeném Jupiterovi a nebojácném Heraklovi, co s hydrou bojoval

11. července 2011 v 22:33 | Venca |  Architektura
Krasoskvoucí Olomoucí se čtenářstvo snažím oblažovat více a více. Navážu tak na ten, tuten, tadycten a támhlecten článek. Dnes bych rád věnoval článek drzé holce alias Leninovi, která si stěžovala, že píšu jen o moderní a post-moderní Olomouci (napsala to jinak, ale takhle to zní lépe).


Inu dnes to bude o Olomouci barokní. Tedy té, která je světem obdivována, a kvůli které do ní jezdí věhlasní historikové, turisté, a kterou zas tak osobně rád nemám, pač působí příliš strojeně, pobožensky a vcelku uniformě. Ostatně jak by tak působit nemohla, když většina olomouckých barokních staveb byla postavena během několika desítek let.

Olomouc je město vodní. Kdysi bylo obklopeno nepropustnými bažinami, močály, kolem se klikatila řeka Morava a nad Moravou se skvělo zdánlivě nezbořitelné opevnění složené z hradeb, valů a příkopů. Již barokní Olomoučan věděl, že když je vody dostatek je třeba jí využít pro účely okrasné. Stříkající voda lidi bůh ví proč nesmírně přitahuje a tak se stalo, že z vodní Olomouce se stalo město fontán. A pač olomoucký barokní občan nebyl žádný troškař, pardon, olomoučtí arcibiskupové nebyli žádní troškaři, navíc byli až podivně světsky vázaní na zdobnou nabubřelost a okázalost, začali se v Olomouci stavět velkolepé fontány pod vedením sochařských mistrů inspirovaných italskými sochaři v čele s Berninim a jak jinak než dle vzoru fontán z věčného města Říma.

První to kašna, která spatřila světlo světa, byla kašna věnovaná bohu vod a moří Neptunovi. Samosebou nestalo se tak bez účelu. Když už máme vodu a máme fontánu, musí tu být někdo, kdo vodu zkrotí. A tak velkolepý Neptun stojící na čtyřech mořských koních s obráceným trojzubcem směrem k zemi krotí řeku Moravu (pravda třeba v roce 1997 se mu to moc nepovedlo).






Postupem času zjistíte, že bájných a mytologických postav nám bude přibývat. Tož série si žádá svoje jasná pravidla. Zatímco Poláček napsal Bylo nás pět, v Olomouci je barokních kašen šest. Tou druhou jest kašna největšího siláka a maséra antické doby tj. Herkula nebo chcete-li Herákla, syna Diova a Alkménina. Herákles jest jednou z ústředních postav antické mytologie. Chudák toho musel stihnout celkem hodně, včetně 12 úkolů, které mu předpověděla thébská věštkyně. Jedním z nich bylo i zabití legendární odporné hydry z Lerny. Tahle obluda se narodila stohlavému obru Tyfónovi a jeho manželce Echnidě. Měla devět dračích hlav a žila v bažinách v blízkosti města Lerna. Herákles jí po lítém boji přemohl, vymáchal si v její žluči šípy, které způsobovaly nezhojitelná poranění. Tomuto zápasu je věnováno i sousoší druhé nejstarší olomoucké kašny.




Třetí do party je kašna věnovaná tomu největšímu z největších tedy Jupiterovi. K této kašně se váže vtipná to historická průpovídka. Původně totiž na Dolním náměstí měla stát kašna se sousoším sv. Floriána, pač Olomouc jako každé druhé město neustále hořela. Jenže mnichové z nedalekého Klášterního Hradiska si nechali vystavět kašnu se sousoším boha Saturna. Olomoučtí měšťané nedokázali překousnout, že by na Hradisku měli sousoší s vyšším božstvem než stojí ve městě a tak se rozhodli místo Floriána pro Jupitera. A pozor na něj. Sice má pohled vyplašeného chlapečka, ale už už metá blesky, u nohou mu sedí majestátní orlice a čtyři lví hlavy.










Na mém oblíbeném náměstí Republiky skví se kašna přenádherná, jejíž předlohou byla samotná římská Berniniho Fontana del Tritone. Jmenuje se překvapivě kašna Tritonů, skládá se z mušlí, kterou nesou vodní muži a delfíny a na vršku si trůní chlapeček s vodními psi.





Přesuneme-li se zpět na dvě hlavní olomoucká náměstí, resp. na to Horní, které je vlastně dolní :)) objevíme na ní kašnu ze všech největší, která je opatřena jezdeckou sochou inspirovanou Berniniho dílem Konstanina Velikého, ovšem která patří Caesarovi, po němž nese jméno. To jsou ale složitosti, co? :D



Naopak takovou pidi midi kašnou, která si prošla všemožnými místy stání, ztráty a opětovnými nálezy je kašna Malého dítěte s delfínem. Ovšem dnes byste dítě ani delfína nenašli. Místo obou je opatřena lví hlavou.



Přímo u odporného Prioru najdeme další krásnou barokní kašnu, která patří mytologickému podržtaškovi Hermésovi. Tedy ano, byl posel bohů a neustále pendoval mezi smrtelníky a Olympem, měl proto spešl okřídlené sandálky a velmi často byl zobrazován s kaduceem, tedy holí s dvěma hady, jak tomu je i na sousoší v Olomouci.



Toť baroko přátelé. Saturn se nám nedochoval a tak nám nezbývá, než se přesunout do 20. století. Snad si nemyslíte, že jsme skončili.

Čeká nás kašna z roku 1945, která vznikla jako náhrada za kašnu jinou a je pojmenována po Hygii, bohyně zdraví a čistoty, jež byla dcerou Asklepiovou. Kašnu najdeme přímo na radniční zdi.



O dvě desítky let později vznikla na Kollárově náměstí velmi zajímavá fontánoidní skulpura. Zajímavá jest především proto, že vznikla dle návrhu olomouckého rodáka, významného sochaře a emigranta Ivana Theimera, podle něhož nese jméno.



A dnešek zakončím v plné paradě, trochou extravagance. Víte barokních kašen mělo být původně sedm. Pro tu poslední dokonce vznikl i návrh, ale nikdy nebyl realizován. Až teprve v roce 2002 se město dočkalo fontány básníka Arióna a legendárního delfína. Fontána je dnes velmi oblíbená atrakce, řáchadlo po malé i velké a oblíbené místo schůzek pracovních i láskovních. Nejvíc cool je samostatně stojící želva, ovšem mojím favoritem je Arion, který objímá delfína. Přesně tak, jak to má vypadat. :)



Toť vše, pač více toho nemám nafoceného, ale nebojte, ještě časem přibude dekapitovaný tučňák, vřídloidní fontána a fontána co stříká světlo. Minimálně. :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nobody Nobody | Web | 11. července 2011 v 23:36 | Reagovat

Kdybys vynechal tu drzou holku, možná bych si povzdechla: "Ách, ich, ách, to je ale hodnej kluk". :D

Ba ne, chválím tě. Především za výběr. Takový fontány v Praze teda nemám. :) Rovněž oceňuji bohatý slovní doprovod. Zase jsem o něco chytřejší a mám o důvod víc, proč si šetřit na jízdenku.
Nesmím zapomenout pochválit fotografie. Názornost je důležitá a tatík Komenskej by z tebe měl radost. :D

2 uajiii uajiii | Web | 12. července 2011 v 8:08 | Reagovat

Máte to tam moc pěkný. Nejvíc se mi líbí kašna s Hygií. I po tolika letech, co u vás stojí, si uchovala mladistvou postavu a plné, kypré boky.

3 vencisak vencisak | Web | 12. července 2011 v 8:59 | Reagovat

[1]: jo dík, snažil jsem se udělat dojem :))

[2]: máš pravdu, kolikrát jsem si říkal, jak Hygie vypadá svěže, možná to bude tím, že je patronkou zdraví a čistoty a jde tomu příkladem :)

4 Navarr Navarr | 12. července 2011 v 9:51 | Reagovat

Hernajz Vendelíne, kam Ty na ty informace chodíš..? Žil jsem v Olomouci 25 let a znám tak maximálně názvy.. holt každý máme jiné koníčky a koně, což? :-)

P.S. Arionovu kašnu jako jedinou nemám vůbec rád.. Možná je to tím, že je nová, tedy ne-stará a tudíž pro mě nezajímavá..Želva, to jo, ale objímat delfína.. Nevím nevím co by na to ten delfín říkal..:-)

5 vencisak vencisak | Web | 12. července 2011 v 10:11 | Reagovat

[4]: kdo hledá, tak najde, internet je toho plnej a pač jsou třeba barokní kašny NKP, tak je o nich informací plno a antickou mytologii zná přece každej :) třeba o barácích už to je trocha problém, ale ve Vědárně se občas něco najde.

fakt se ti nelíbí? vždyť má takovou pěknou patinu a jednou bude taky stará :) Mně se právě líbí, že to objetí vyznívá ve skrze poeticky, v duchu legendy, že delfín na svém hřbetu Arióna zachránil, poté co byl přiváben jeho hudbou. To není ani moc zoofilní, i když teprve v červnu, když jsem fotil kašnu jsem zjistil, že Arión má pindíka, což jde na fotce vidět a ta pozice je řekněme zajímavá. :D

6 vencisak vencisak | Web | 12. července 2011 v 10:14 | Reagovat

hm, když si po sobě občas ty komentáře čtu
*kdo hledá, ten najde...
* delfín ho zachránil po té co Arión spadl do moře, ale byl naváben Arionovou hudbou... :D

7 Nobody Nobody | Web | 12. července 2011 v 10:22 | Reagovat

[5]: No jó, fakt tam je. Včera jsem byla tak unavená, že jsem se na detaily moc neohlížela a dneska, když to tu zkoumám znovu, bych si klidně dovedla představit, že delfín neplive vodu. Arión je čuně. :D

8 vencisak vencisak | Web | 12. července 2011 v 16:15 | Reagovat

[7]: štěstí, že nemá erekci ;))

9 Nobody Nobody | Web | 12. července 2011 v 17:18 | Reagovat

[8]: No právě - už ji nemá. ;D

10 Navarr Navarr | 12. července 2011 v 20:29 | Reagovat

[5]:[7]: a pak tu kašnu mám mít rád :-D

11 Nobody Nobody | Web | 12. července 2011 v 21:34 | Reagovat

[10]: Nahatej mužskej asi žádnýho pořádnýho chlapa neokouzlí, no. :D

12 Aleee Aleee | Web | 13. července 2011 v 10:06 | Reagovat

Kolem těch kašen jsem prošla tolikrát, ale nikdy jsem je blíže nezkoumala. Příští rok se asi (kromě studia) zaměřím na poznávání krás Olomouce, je to fakt ostuda, že jsem tak za ony tři roky ještě neučinila :-). P. S. Kašna na náměstí Republiky mi posloužila jako dobrý stativ, u Arióna jsem včera měla sto chutí zchladit si nohy :-).

13 vencisak vencisak | Web | 14. července 2011 v 9:39 | Reagovat

[12]: měla bys to opravdu napravit. :)) taky furt přemýšlím, že bych se v Ariónovi vycachtal, jenže tam je furt plno děcek a večer se mi do toho vůbec nechce. Asi procházím příliš střízliv. :)

14 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 5:09 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama