Čert a Káča v Moravském divadle

19. ledna 2013 v 20:12 | Venca |  Hudba

17.1. 2013 / 12. představení



Olomoucká operní scéna nepatří v našich luzích a hájích mezi opěvované záležitosti. Po celkem kvalitní Prodané nevěstě a velmi špatném open air provedení Carmen, jsem i já došel k podobným nelichotivým závěrům. Což není na škodu, divák může být mile překvapován. A u mě toto milé překvapení nastalo po představení Čerta a Káčy.

Pro olomoucké Moravské divadlo jej nastudoval nestor operní režie Václav Věžník. Nastudoval jej klasicky a díky za ty dary. Nejsem zrovna fanouškem operních experimentů a už vůbec ne u opery, která je označována za národní pohádku.

Než se dostanu k olomockému provedení, dovolím si několik odstavců k opeře samotné. Je dílem Antonína Dvořáka. Jakožto největší živoucí obdivovatel jeho tvorby :)) si snad tento text nemohu odpustit.

Toníčkův Čert a Káča patří do vrcholného skladatelova období 90. let 19. století. Pro operu na lidové motivy se rozhodl na základě úspěchů jeho zhudebnělých symfonických básní na motivy Erbenovy Kytice, jen několik let po návratu ze Spojených států. Rozhodnutí to bylo věru průlomové. Dvořák měl za sebou již sedm oper. Oper na vážná témata, která ve skrze neměla výrazné a zajímavé pozitivní kritiky. Ač po hudební stránce precizní a pro Dvořáka typicky instrumentačně vyvedaná díla, po stránce libret trpěla vleklou křečí a výraznou disproporcí mezi hudební a scénáristickou kvalitou.

Až autor libreta pro Čerta a Káču, Adolf Wenig, dokázal Dvořákovi předložit opravdu kvalitní text. Vznikl na motivy lidové pohádky Boženy Němcové, je rozvržen do třech dějství a v mnohém je průlomový a odlišný od oblíbených melodramatických, belcantových italských oper. Je pro něj typická absence lyrických pasáží (i árií). V počátcích práce na opeře byla Dvořákovi absence lyriky předhazována, a proto skladatel požádal libretistu o přepracování textu. Což se projevilo ve třetím dějství, kde byl rozvinut příběh kněžny (s dodatečnou árií), která je v předchozích dějstvích představena jen náznakem. Toto umělé dopracování může o samotné opeře vyvolávat několik otázek a pochyb, nicméně si myslím, že při kvalitní režii nepůsobí kněžna jako nadbytečná postava.

Jakožto pohádka opera končí jak jinak než šťastně. Peklo zde není chápáno jako zlé místo, čerti hrají karty, hlavní postava čerta Marbuela je více komická, než strašidelná. Zlo je představováno robotou, kterou kněžna uvalila na své poddané a má býti za své konání potrestána tím, že bude odvedena do pekla. Ovčák Jirka ovšem na kněžně vyžádá zrušení roboty a za to se kněžně odmění tím, že na čerta vymyslí lest pomocí Káče. Káča! Holka hubatá, trochu na prachy, trochu do větru, ráda si přihne, ráda si polku skočí! Mistrně vyvedená postava, která svým způsobem představuje specifický druh pekla. A zjistí to i samotní pekelníci, že není radno si do baráku holku hubatou přivésti. A kdo zná Shakespearovo Zkrocení zlé ženy, možná si umí představit, jak to celé vlastně dopadne.

Ač je námět vskutku lidový, Dvořák po hudební stránce nijak neslevil. Ba možná naopak. Čert a Káča je Dvořákovým majsterštykem ostatně jako drtivá většina jeho pozdní tvorby. Party jsou umělecky náročné, se zajímavou kompozicí, která se projevuje především ve vokálních liniích, krátkých replikách, které vnímáme v partech Káčy, tak mistrně vystihujících Káčinu upovídanost.

Dvořák si s hudbou doslova pohrává. Toho si nelze nevšimnout v tanečních částech všech dějství. Netradičního úvodního valčíku a polky v prvním dějství, čertovského baletu v druhém a na počátku dějství třetího na bále na zámku.

Olomoucké provedení opery vlastně doplácí na nepříliš velkorysý prostor podia a špatnou akustiku. O to víc je nutné kvalitní obsazení hlavních postav, které jsou občas nuceny překřičet orchestr a bojovat za svůj um. Říkám si, že jsem měl obrovské štěstí na alternaci. V roci Káče se představila mladá olomoucká krev Barbora Polášková, která mě o svém talentu skutečně přesvědčila. Nejen, že s bravurou zvládala onu upovídanost, ale ještě přidala obrovský kus herectví a vynikající mimiku obličeje, která Káču vystihuje více než cokoli jiného. Skvěle jí sekundoval hutný bas Jiřího Přibyla v roli čerta Marbuela (s bravurně odzpívaným ariosem). Zklamáním pro mě byl naopak Petr Martínek v roli Ovčáka Jirky, kterému místy bylo ztěží rozumět. Možná kdyby více zpíval do publika, bylo by to o poznání lepší. Naprosto úchvatná byla hostující Jana Wallingerová v roli kněžny. Byť má v repertoáru i Káču, dovolím si tvrdit, že ztrápená kněžna jí sluší mnohem více. S grácií pohybu i hlasu zcela ovládla třetí dějství.

Scénicky se olomoucká verze rovněž povedla. Neváhal bych říct, že z prvotního rozčarování jsem byl rychle vyveden a scénu třetího dějství, která byla sice dosti queerová, jsem si fakt užíval. Epochální pak byl přílet čerta Marbuela, který se chystal odvést kněžnu do pekla. Téměř vyčištěná scéna tvořená jen řadou židlí a pohovek jakoby představovala bariéru mezi dobrem a zlem, ale aktéři jí byli plnou součástí. Do dramatické hudby se zjevuje čert. Možná nejsilnější moment olomouckého představení překonává i scénu Národního divadla připravenou Adolfem Bornem!

A tak se Čert a Káča stává vrcholem olomoucké operní scény. Za málo peněž hodně muziky. Tak to má být a já se nemohu dočkat, že si minimálně na derniéru, která slibuje ještě větší show, zajdu.

Hurá na operu!

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aňa Aňa | Web | 19. ledna 2013 v 20:35 | Reagovat

V MDO doporučuji Lucia di Lammermoor! Jinak Carmen byla v MDO lepší než na Klasice pod hvězdami, mně se naopak velmi líbila!

2 vencisak vencisak | Web | 19. ledna 2013 v 20:41 | Reagovat

Jo! Tedy Lucia se hrála den před tímto představením, tak jsem se rozhodoval, kam mé kroky povedou. Vyhrál to Čert s Káčou, ale na Luciu se také chystám.

Jsem rád, že se aspoň někomu Carmen líbila. :)

3 Aňa Aňa | Web | 19. ledna 2013 v 20:49 | Reagovat

[2]: Tak to máme přesně naopak, já se zase chystám na Káču (už půl roku, známí byli na veřejné generálce, kde byla celková délka protažená skoro dvojnásob, tak nebyli zrovna uchváceni :D) a taky na Prodanku :)

4 vencisak vencisak | Web | 19. ledna 2013 v 21:04 | Reagovat

[3]: hmm, to bych také mohl zkusit, jít na generálku, ale dávat si operu k snídani, nevím, nevím :D

5 Rudy Lukes Rudy Lukes | E-mail | 29. června 2013 v 0:50 | Reagovat

Se zajmem jsem si tu hezkou recenzi precet. Zijic v USA, mam malo prilezitosti videt operu ceskou. Vyjimkami jsouc Janacek, Rusalka a Svejk(!), I kdyz jsem tu pred mnoha lety zhlednul USA premieru Jeji pastorkyne. Scribbling Pan Vencisak ve mne stvoril chut ji (C&K) videt, I kdyz na ni musim asi do Ceska. I tez doufam, ze slecnu Wallingerovou poznam osobne jsa FB friends already. Je to smutne, kdyz jsou opery Italske, ktere jsem videl
60 az 80 x jak se tu rika "live", ale ceskych temer neznat.  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama