Pražský Loos vs. brněnský Mies van der Rohe

12. února 2013 v 19:31 | Venca |  Architektura
Na konci prosince, resp. na začátku ledna, jsem měl báječnou příležitost navštívit dvě architektonické perly, pražskou Müllerovu vilu a brněnskou vilu Tugendhat. Jako perly je můžeme chápat především ve smyslu progresivního přístupu v moderním vilovém bydlení. Oba domy jsou symbolem luxusu vyšších vrstev, projektované ve své době věhlasnými architekty. Oba mají silné lidské příběhy. Tugendhatka je v tomhle smyslu asi profláklejší a medializovanější (TV debaty, román Skleněný peklo pokoj, Hřebejkovy poťouchlé nápady na zfilmování,...), nicméně i osudy Müllerovy rodiny jsou velmi zajímavé.



Byť se o architekturu laicky zajímám, nemyslím si, že mi náleží tyto stavby jakkoli hodnotit. I ono versus v titulce není na místě. Chtěl bych vás spíše článkem nalákat a upozornit, že barák může být/je otiskem doby, jehož hodnota se v nás návštěvnících může promítnout mnoha směry. A že za návštěvu nestojí jen hrad či zámek, kostel, kostnice, ale i vila. Dům pro rodinné bydlení, který chápeme jako naše soukromí, nicméně se v něm neuzamykáme a neohrazujeme, nýbrž přijímáme návštěvy s otevřenou náručí(?).

První, čím bych chtěl začít, je cena, za kterou můžete do vil vstoupit. Ač jsem člověk rozhazovačný, který za kulturní vyžití pravidelně a hodně utrácí, "vyhodit" 250,- resp. 350/210 Kč za "hodinovou" vilu je dost. Kort když neméně reprezentativní funkcionalistický Sonnenveld huis v Rotterdamu jsem dostal grátis k ceně 10/8 Eurového vstupného do rotterdamského NAI. Nerad bych se nad tím pozastavoval jako hamoun, spíše bych polemizoval, proč je cena tak vysoká. Třeba v Praze můžete navštívit Bílkovu vilu za 120/60 Kč, v Brně Jurkovičovu vilu za 100/50 Kč. Hodnota/cena lidského dědictví zřejmě narůstá s tím, která instituce vilu spravuje a s tím, v kolika mezinárodních seznamech její jméno figuruje. A přestože náklady na rekonstrukci, přip. odkup obvykle dosahují mnoha desítek miliónů, nemohu nabýt pocitu, že toto vstupné je příspěvkem pro budoucí péči, protože těch ca 70-100 lidí, které barák denně navštíví, přece náklady neutáhne. Něco padne na občas velmi špatné průvodcovské služby (vila Tugendhat) a něco na zajištění jiného potřebného servisu (ochranka, úklid, zahradníci, výzkum, merchandise,...). Přesto mě třeba na "čerstvě" zrekonstruované vile Tugendhat nemile překvapily očividně se rozpadající, plesnivějící fasády a truhlíky.

Na druhou stranu. Ano, kdo miluje architekturu, není naprosto co řešit. Nebo když vaše protějšky mají rády vás, tak také není co řešit, protože Tugendhatku dostanete darem a do Müllerky zařídí rezervace za studentské vstupné. Ještě jednou díky. :))

Nu dobrá. Odproštěn od jakéhosi odborného objektivního vhledu do problematiky, bych rád zhmotnil své dojmy.

Jsem Loosův velký fanda. Nezapomenu na to, když jsem poprvé viděl jeho ikonický kanálový Goldman&Salatsch dům naproti opuletní zlaté brány do Hofburgu. Udělal na mne svou strohostí obrovský dojem (viz kdesi na tomto blogu). Stejně příjemně na mne působí v pravdě také dosti opulentní, protofunkcionalisticky kubická Müllerova vila. Náročný pozemek, nádherná kompozice, okouzlující výhled na Hradčany z vrchní terasy. Uvnitř se strohosti nedočkáme. Loos byl uvnitř mnohem dekorativnější, než by se mohlo zdát. Výstřelky nejnovější techniky, luxusní materiály, umění, rostliny. Nicméně do jaké míry to byla jeho práce a do jaké míry nechal dozdobovat vnitřní prostory majitele, toť otázka. Víme, že je autorem i řady kusů nábytku. Jeho slavný Raumplan, tedy práce s vnitřním prostorem a jeho vzájemné propojení na mne jako návštěvníka působilo dosti chaoticky. Patra se prolínají, prostory na sebe navazují a splývají v jeden celek. Čert aby se v tom vyznal. Ale je to hra (možná pro Loose jediná pravda), občas krásná, resp. nejkrásněji se projevující v dámském budoáru, kde paničky mohly pozorovat, co se děje v hlavní obývací místnosti, kde se konaly pracovní schůze. Doslova jsem se zamiloval do letní japonizující jídelny v posledním patře. Pan Müller vlastnil několik dřevořezů japonských mistrů již několik let před postavením vily a Loos vcelku snadno japonskou koncepci (do)tvořil. S grácií, jojo.

Ludwig Mies van der Rohe na mne nepůsobí vůbec nijak. Což je pro mne nepochopitelné, protože on, velký pionýr moderní architektury, poslední ředitel školy Bauhaus, ikona jdoucí ruku v ruce s Wrightem a Aaltem by mě měl umět sakra zaujmout, ne? :) Ne, věřím, že až jednou uvidím Farnsworthův dům, Crown hall či Bacardi, tak si sednu na prdel a budu mlčet. Takto na mě vila Tugendhat působí jako vytržená z kontextu. Jako barák, který mi nikam nezapadá, jako póza, která se vinou okolností neměla/nemohla kam posunout. Chladnokrevná, bezcitná, vyleštěně klouzavá. Chybí mi ta útulnost, hřejivost. Pocity, které jsem nabyl v Praze. Možná, že kdybych první navštívil Brno, bylo by tomu naopak. Těžko soudit. Přesto architektovi nelze upřít, že zcela geniálně vypořádal se svahem a kompozicí. Vila je tak nenápadná, že nebýt cedulí, doslova ji člověk přejde. Vila Tugendhat je právem vyzdvihována a chápána jako základ moderního bydlení, jako bytové kontinuum, nepřerušované, nerušené, technicky precizní a novátorské. Třeba za pár let jí propadnu i já.

Vážení, stačilo.
Sluší se říct, že obě vily jsou vrstevnice. Pochází z konce 20. let 20. století. Obě jsou ikonami své doby a obě stojí za prohlídku. V obou se nesmí fotit. A pokud chcete alternativu, zajeďte si do neotřelé, neméně slavné, úchvatně ale úchvatně organické vily Haus Schminke od Hanse Scharouna, která stojí jen 15 km za českými hranicemi v Löbau. Třeba se tam letos potkáme. :)

Barákům zdar a vilám třikrát hurá!

Foto závěrem.


vila Tugendhat, foto z levého bočního profilu


Müllerova vila, foceno od zastávky Ořechovka


a ještě jednou z ulice Nad hradním vodojemem
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sasanka Sasanka | Web | 12. února 2013 v 20:46 | Reagovat

o architekturu se nezajímám ani laicky, ale Müllerova vila mi připadá jako škatule od bot. nemám ráda tyhle "hranatý" baráky.

2 Miloš Miloš | Web | 12. února 2013 v 21:00 | Reagovat

Mně se Múllerova vila zvenku vůbec nelíbí, Tugendhat je v tomto směru mnohem hezčí, u ní se ale říkám, jak se v ní členům rodiny bydlelo a jaké měli soukromí, když všichni byli vlastně v jednom velkém pokoji. Mies má vile Tugendhat velmi podobnou stavbu v Barceloně a ta je nenápadná ze všech stran, protože nestojí ve svahu.

3 Lenin Lenin | Web | 12. února 2013 v 21:12 | Reagovat

Radši Tugendhat. Müllerka je stokrát krabicoidnější. Já bych v takový vile nechtěla bydlet ani zadarmo. :))

A nejradši do ZOO, za ty prachy!

4 vencisak vencisak | Web | 13. února 2013 v 11:01 | Reagovat

[1]:[3]:: třeba těm krabicím přijdete někdy na chuť... Tugendhat je taky krabice, jen protažená do šířky, ne do výšky, každopádně beru, že taková estetika hmoty nelahodí každému :)

[2]: jo, barcelonský pavilon znám, měl jsem o něm zmínku, ale pak jsem si to rozmyslel a věnoval myšlenku jeho poválečným stavbám, přijdou mi zajímavější

osudy rodiny musely býti opravdu zajímavé, jen škoda, že je průvodkyně líčila s takovým až pohrdavým tónem alá "teď to je tady naše, hohoho"

5 avant-garde avant-garde | E-mail | Web | 27. února 2013 v 0:16 | Reagovat

Mě se osobně líbí víc Mies než Loos z hlediska architektury. Už proto, že jeho stavby vypadají mnohem lehčí a lépe zapadají do prostředí. Hlavně jeho pozdější tvorby (mrakodrapy, vily) jsou naprosto boží. Na druhou stranu jako osobnost ho dost nesnáším, má silně levičácké názory :-D (doufám že si ho teď nepletu s někým jiným :D )

A mimochodem, Loos není pražák ale je z Brny :D Lehce s ním sympatizuji ale abych hltal jeho baráky tak to ne. Ale má některé dobré designérský tvorby.

6 avant-garde avant-garde | E-mail | Web | 27. února 2013 v 0:17 | Reagovat

Jinak jen víc takový článek. Nedávno jsem absolvoval zkoušku z dějiny architektury 5 takže něco si ještě pamatuji :-D

7 vencisak vencisak | Web | 4. března 2013 v 15:37 | Reagovat

[5]: Jasan, však to bylo bráno jen jako titulka článku ke dvou barákům :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama