To byl náš song pohledem biologa III

14. května 2013 v 23:33 | Venca |  Hudba
Vážení čtenáři,
konečně tu máme třetí pokračování oblíbeného cyklu biologických rozborů populárních českých songů. V předešlých článcích jsme se věnovali dámské části tria Golden Kids. A nyní přichází na řadu poslední člen Václav Neckář. Těleso Golden kids, jak již víme, se velmi hluboce přitom nikterak vyhraněně ve svých skladbách věnovalo biologii. Helena pronikala k řešení lepideptorologických problémů, Marta umně propojovala botanické disciplíny s etologií zvířat. Václav nebyl nikterak vyhraněný tip. V řadě songů se dotýkal veterinářství, agronomie (Kdybych měl salaš) s důrazem na chov hospodářských zvířat (Hříbě) ale i problematice chovu ptactva v zoologických zahradách (Zoo). Heleně sekundoval ve zkoumání motýlů (Motýlek).



Pojďme se ovšem podívat na jeho botanickou stránku.
Jeho zajímavou periodou jistě bylo studium ekologie travinobylinných porostů, při kterém se věnoval fenologickým optimům bohatě kvetoucích lučních svazů (Až louky rozkvetou). Nepříliš propracované dílo se dotýkalo i bryologie a pteridologie (Z mechu a kapradí).

Dnes bych se však chtěl věnovat jeho zásadnímu příspěvku k pěstování a zplaňování lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra) na území tehdejšího Československa. Václav své poznatky shrnul do songu Lékořice, a přestože píseň zhudebňuje spíše farmakologické aspekty této rostliny, lze vycítit jeho hluboký transdisciplinární zájem o tuto rostlinu. Song vyšel na labelu Supraphonu v roce 1966. Slova k němu napsal Vratislav Blažek a hudbu složil Jaromír Vomáčka. Za poznámku stojí i skutečnost, že song vyšel na vinylu společně se speleologicky zaměřenou skladbou Karla Gotta Modrá jeskyně.


Láska to je nemoc zlá, každý na ní svůj lék má,
poslechňete jak jsem na to od lesa šel já
(Autor již v začátku skladby jasně a stručně definuje problematiku,
které se hodlá věnovat. Láska, kterou v šedesátých letech jistě myslel
tzv. volnou hippie lásku, nabývá neutěšených rozměrů a je třeba s ní
direktivně bojovat. Autor nabízí řadu variant a sám přichází s novou
progresí.)

Rozhod jsem se léčit lásku lékořicí,
(Badatel přichází s lékem vyvinutým z extraktů lékořice.)
objednám si aspoň tisíc odnoží a-a-á
(V kapitole materiály a metody prozrazuje, že si objednal minimálně tisíc vzorků z tého rostliny,
ze které později extrahuje účinné látky.)
Pak si svařím soudek vína se skořicí
(Dokonce nás seznamuje se svými volnočasovými aktivitami,...
a počkám až se ten plevel rozmnoží.
(... při kterých čekal, než rostliny dorostou potřebné velikosti. Povšimněme si, že o lékořici mluví jako o plevelu,
z čehož můžeme odvozovat, že již v té době znal zplanělé rostliny na Hustopečsku a v jiných oblastech jižní Moravy.)
Lékořicí - cesta ke mně ti zaroste jednou pro vždycky
(na expanzivní chování zplanělých rostlin upozorňuje skrze bujné porosty podél cest)
Lékořicí po víně se skořicí bývám cynický,
ale fakticky.
(Badatel se skromně přiznává, že když je opilý, vyjadřuje se o svém výzkumu ve skrze cynicky.)

I své okno nechám zarůst lékořicí,
(Posedlost výzkumem v některých momentech hraničí s myšlenkou, že posloucháme vize šíleného vědce.)
neuvidíš jak se trápím nelidsky.

La-la ...

Lékořicí - cesta ke mně ti zaroste jednou pro vždycky
(o čemž jsme neustále přesvědčováni)
lékořicí - jsi mé prokletí naprosté což je nelidský,
ale prakticky.
(A prakticky se s těmito slovy musíme ztotožnit.)

Kdybych věděl, že tě získám lékořicí
nemuselo by to končit tragicky.
(Autor odhaluje, že v lékořici objevil látky fungující na podobné bázi jako kortikosteroidy. Zřejmě se snažil dotyčné osobě pomoci od nějakého silně zánětlivého onemocnění.)

Dal bych rázně vale vínu se skořicí
a za všechny svoje prachy:
nakoupil bych hlínu a pěstoval inu
jenom tu květinu tu a žádnú inú
(Badatel je ochoten výzkumu lékořice obětovat naprosto vše.)
rostlo by napravo, rostlo by na levo
(Situace ovšem přerůstá v nekoordinovatelné myšlenky o zaplevelení rozsáhlých oblastí.)
pro tebe má děvo jen to sladký dřevo
(V posledních okamžicích se dostáváme k užívání lékořice zřejmě perorální formou. Těsně než badatel podléhá svým fantaskně zhudebnělým vizím.)
lékořice samá lékořice, lelele
lékořice samá lékořice.¨

Práce Václava Neckáře zahrnovala jak terénní tak experimentální část. Autor se věnoval otázkám pěstování, využití a účinkům lékořice lysé lidově nazývané sladké dřevo. Jeho příspěvek zajisté ovlivnil několik následujících generací uživatelů, kteří své emocionální problémy řešili perorálním užíváním lékořice. Autor však opominul skutečnost, že lékořice se dříve využívala jako afrodiziakum, a proto se můžeme domnívat, že snahy o vymýcení volné lásky vedly ve společnosti naopak k jejímu posílení.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Teeda Teeda | Web | 17. května 2013 v 17:35 | Reagovat

:D Tomu říkám oborová zábava. Velmi poutavě si rozepsal veškeré bio aspekty. :)

2 Lenin Lenin | Web | 17. května 2013 v 20:27 | Reagovat

Pobavila jsem se :); i když ti teda dost často vůbec nerozumím. Ale v perorálním podání už jsem se vesměs chytla. :D

3 avant-garde avant-garde | E-mail | Web | 25. května 2013 v 23:58 | Reagovat

nedávno jsem byl na BIOparty, fakt skvělý, palec nahoru. Jinak lékořice žeru :D

4 Robka Robka | E-mail | Web | 4. června 2013 v 23:31 | Reagovat

Vašek, známý to botanik. Článek mě pobavil. A jak tak koukám, posloucháme oba Rokii Traoré - taky už se těším na Colours!

5 vencisak vencisak | Web | 5. června 2013 v 11:53 | Reagovat

[4]: také se na Colours moc těším a nové album Rokii je naprosto úchvatné, jsem rád, že programově se africká hudba drží na vysokém standardu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama