Po čem šlapou Pražáci? I. díl

8. června 2013 v 17:46 | Venca |  Architektura
Asi se shodneme, že Praha nabízí téměř nekonečné množství architektonických skvostů napříč stoletími. Obvykle lidi uchvacují panoramata, Karlův most, orloj a takové ty běžné turistické lapáky, na které se chytají nejen zahraniční ale i tuzemští turisté. Proč ne.



Ale to bych nebyl já, abych si nepřipravil něco speciálního. Praha je totiž zajímavá nejen s hlavou vykroucenou vzhůru, ale rovněž dolů. Chtěl bych vás zavést do druhé poloviny 19. století, resp. 1. poloviny století minulého, kdy Praha zaznamenává progresivní růst, modernizaci, restrukturalizaci pěších cest spočívající v dláždění chodníků. Používá se k tomu ručně sekaný mramor obvykle ve dvou barvách - šedé a růžové. Jen ve velmi výjimečných případech se sáhlo k mramoru čistě bílému. Mramor se skládá do obrazců. Celý tento proces nebo spíše výsledek procesu dnes známe pod termínem pražská mozaiková dlažba. A světe div se, je památkově chráněná! Jen si tuhle skutečnost málokdo uvědomuje a neví, po čem šlape a čeho by si měl svým způsobem vážit. Pražská mozaika se stala inspirací pro dlažby dalších evropských metropolí i jiných českých měst, byť spíše v různých modifikacích a za využití místních surovinových zdrojů. Pražská mozaika je dnes vzácná, především ta původní, ručně sekaná, dvou- a vzácně tříbarevná. Vzácná je také správným provedením, protože i to mělo svá jasná pravidla.

Rád bych vám postupně představil různé vzory a různá provedení, kterých si všímám poslední rok při pražských návštěvách. Ba bych řekl, že to je má nejoblíbenější pražská činnost. :) Nu každý máme svoje.

Pojďme šlapat chodník!


Správně provedená ručně sekaná dlažba vzoru sedmdesátka s dámou. Jeden z nejběžnějších a nejčastěji používaných vzorů, který si udržel oblibu až do druhé poloviny 20. století. Dáma představuje střední čtverec, který je obvykle větší o jednu až dvě řady. Zde v typickém šedo-růžovém provedení. /Praha-Žižkov/


Špatně provedená verze sedmdesátky s dámou. Dáma je ze stejného počtu řad jako navazující bílá plocha. Strojově vysakávané kostky postrádají jemnost vzoru a rovněž bílé provedení neodpovídá významu budov, před kterou se dlažba nachází. /Praha-Vinohrady/


Rovněž špatné provedení vzoru. Všimněte si levé části bez dámy.


Ručně řezaný mramor v provedení běžného vzoru sedmdesátka bez dámy. Oba vzory se používaly jak kolmo, tak na koso.

Přiliš široké provedení invertované mozaiky sedmdesátka bez dámy. Opět významu budov neodpovídá barevná kombinace. /Praha-Albertov/

Dalším zajímavým vkládaným prvkem, velmi hojně využívaným ke konci 19. století i ve století následujícím, byly tzv. anglické dvorky, které vnášely světlo do podúrovňových místností v domech. Dnes jich je v Praze poskromnu. Tento lze vidět na Slezské ulici nedaleko Divadla na Vinohradech.

Tož koukejte se pod nohy nejenom, když se vyhýbáte exkrementům. Uvidíte nejen zachovalé sedmdesátky, ale třeba taky draky. O těch ovšem někdy jindy!
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. června 2013 v 18:35 | Reagovat

Živnost dlaždičská zajde na úbytě.
Asfaltéři mají navrch.
Mimochodem, proč se říká:
Sprostej jako dlaždič?

2 Teeda Teeda | E-mail | Web | 8. června 2013 v 19:18 | Reagovat

Páni... nikdy by mě nenapadlo si toho takhle všimnout.. brala jsem to prostě jako chodník. Patrně jsem velmi přízemní. Ale motivuješ - budu se víc dívat pod nohy a co víc, možná to i zkoumat. .)

3 Miloš Miloš | Web | 8. června 2013 v 20:30 | Reagovat

To je zajímavé, patřím přesně mezi ty návštěvníky, kteří v Praze vzhlíží vzhůru a v Brně ani to ne, proto mě vždy překvapí, co vnímavější jsou schopni objevit.
Chodníku bez dámy něco chybí. ;)

4 Otavínka Otavínka | Web | 9. června 2013 v 9:08 | Reagovat

Ohromně zajímavý článek. Nutno přiznat, že jsem si chodníků začala všímat předloni v Písku, kde se krásně chodilo po zámecké dlažbě a když jsem ji taky objevila na jedné ulici v Olomouci, měla jsem radost.

5 Lenin Lenin | Web | 14. června 2013 v 16:39 | Reagovat

Pěkně zrádný památky! Nejednou jsem si na nich skoro rozbila hubu, když zapršelo. Zejména žižkovská ručně sekaná dlažba je v tomto směru obzvlášť agresivní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama