Ostnitý svět ostružiníků

4. listopadu 2013 v 8:34 | Venca |  Botanika
Pokud si v této zemi někdo myslí, že fotbal nebo hokej jsou národním sportem číslo jedna, tak se dle mého soudu zcela mýlí. Národním sportem číslo jedna je jednoznačně sbírání lesních plodů. Houbaření, neasi! Každej to dělá! Matky s dětmi, máničky, důchodci, modelky, punkáči, feťáci, buzny a lesby, fotbalisti, politici, zubaři. Lidé bez rozdílu věku, vyznání, orientace či zaměstnání.



O houbách ale mluvit nechci, jelikož jim zrovna moc nerozumím. Když už na mě padne ta pozdně letní či podzimní potřeba vyrážet do lesů a lesních lemů, sbírání hub mám obvykle jako doprovodnou činnost ke sbírání ostružiníků. Smutné je, že se tak děje bez proutěných nádob, mističek a jiných přepravek pro uložení a následné užírání šťavnatých ostružiníkových plodenství (ano, neboj, mluvíme o ostružinách).
Já mám zahradnické nůžky, igelitku, kartonové papíry, zápisník a foťák. Lidé (= houbaři a plodožrouti), kteří mě takto v lese potkají si samozřejmě myslí, že jsem totální magor, v lepším případě usuzují, že jsem houbař amatér, který houby dává do igelitky a nožky jim stříhá nůžkami. Když mě ti lidé vidí, jak stojím v křáčí pichlavých ostružiníků a místo ožírání plodů jim stříhám větve, fotím je a pak ty větve cpu do své igelitky, vyhýbají se mne obloukem. Inu každý máme svoje, že?

Možná jste netušili, že na světě je přes 1000 druhů ostružiníků. A některé vůbec nevypadají jako ty naše. Možná vás zarazí, že v České republice roste zhruba 100 druhů ostružiníků (a jen třeba letos bylo dalších nejméně 5 nových druhů objeveno) a zdánlivě většina z nich vypadá stejně. :-)

Holt ostružiník patří mezi naše nejkritičtější rody rostlin, což je způsobeno příležitostnou apomixií (rozmnožování bez sexu), hybridizací, znovuobjevením svého libida (schopností náhlého sexuálního rozmnožení) a následným vstupem do hybridizačních procesů. To všechno často vede ke vzniku lokálních druhů s nestabilními morfologickými znaky, lidově ke guláši, ve kterým se ani čert nevyzná. Když se k tomu připadá nedostatek lidí, co ostružiníky umí rozeznávat, nedostatek kvalitní literatury, herbářových sbírek, svět ostružiníků je rázem takovou apokalyptickou vizí. Už to nezní tak zábavně, ale na lidech je ta tíha vědět, co si to vlastně strkáme do pusy. Nebo vám to je stále úplně ukradené? Bylo by smutné se spokojit s tím, že vám restaurace, obchodní řetězce či hipster prodejny bio lokálních potravin nabízí bezejmenné koláče a marmelády z ostružin. Kdo by si raděj nepřečetl, že marmeláda je vyrobena z ručně sbíraných ostružin ostružiníku brázditého nebo žláznatého, což jsou zrovna druhy s chuťově delikátními plody.

Nu nic, rozloučím se sbírkou svých ostružiníkových obrázků v kritickém provedení. Tedy nemyslete si, že ostružiník jde poznat jen podle ostružin. Potřebujete k tomu soubor znaků čítajících listy ze sterilních prýtů, ostny na prýtech, detaily gynecea, květenství/plodenství a další nesmysly. Holt, i focení takového keře je tvrdá řehole, ale občas s chutnou odměnou.

Rubus bifrons (ostružiník dvojbarevný)
ze série Discolores

Rubus canescens (ostružiník šedavý)
ze série Canescentes

Rubus clusii (ostružiník tmavozelený)
ze série Micantes

Rubus constrictus (ostružiník stažený)
z podsekce Rubus

Rubus flos-amygdalae (ostružiník mandloňokvětý)
ze série Discolores

Rubus franconicus (ostružiník křovištní)
ze sekce Corylifolii

Rubus grabowskii (ostružiník latnatý)
ze série Discolores

Rubus orthostachys (ostružiník přímolatý)
ze sekce Corylifolii

Rubus parthenocissus (ostružiník loubincový)
ze série Discolores
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 johansen johansen | 4. listopadu 2013 v 9:37 | Reagovat

Poté, co jsi psal o plodenství a libidu, tak jsem ztratil chuť na ostružiny. Ale fotky nakonec ji zase vrátily v plné síle :)Mňam mňam!

2 Jitka Jitka | E-mail | 4. listopadu 2013 v 10:44 | Reagovat

Vůbec jsem netušila, že jich může být tolik druhů. Je pravda, že v lese rostou jiné a na stráních také jiné, ale přisuzovala jsem to světlu a půdě. Já znám pouze zahradní bez trnů(ty mám) a s trnama ty ostatní.

3 El El | Web | 4. listopadu 2013 v 13:50 | Reagovat

Jo, taky bych si dala.... taky jsem netušila že je jich tolik!

4 Teeda Teeda | Web | 4. listopadu 2013 v 20:04 | Reagovat

Jít s tebou do lesa musí být zážitek.:D Já jen a pouze dlabu a olizuju prstíky. :) Větve jsou mi šumák a jestli mě na druhu vážně něco zajímá, tak jen to, jestli není jedovatý. :D

5 vencisak vencisak | Web | 5. listopadu 2013 v 20:33 | Reagovat

[2]: náhodou jsi odhalila dobrou věc, samozřejmě, že vliv prostředí hraje také roli a ostružiníky téhož druhu, ale třeba na osluněných stanovištích mnohdy vypadají úplně jinak

[4]: moc zábava to se mnou není, to teda rozhodně ne :D

6 Lenin Lenin | Web | 8. listopadu 2013 v 14:06 | Reagovat

"... v lepším případě usuzují, že jsem houbař amatér, který houby dává do igelitky a nožky jim stříhá nůžkami."

Hohó, ta představa mi fakt zatřásla bránicí. :D

Jinak, mluvit o sexu v případě rostlin je... zvrhlé. Fakt že jo. :D

A že tu roste tolik druhů ostružiníků mě už ani nepřekvapuje. Od tý doby co tě čtu vím, že nic není jen tak a všechno má svůj háček. Od tý doby co tě znám už svět není tak jednoduchý, jako býval. Fňuk. :D

7 vencisak vencisak | Web | 8. listopadu 2013 v 16:47 | Reagovat

[6]: ty seš dneska hotová filozofka. :)

8 Lenin Lenin | Web | 8. listopadu 2013 v 18:15 | Reagovat

[7]: Jak dneska? Já jsem pořád filozofka. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama