Quedlinburg

12. ledna 2014 v 21:54 | Venca |  Architektura
Hledáte nové město na písmeno Q do hry město-jméno...? Právě jste ho našli.



Zakořenil jsem na pár měsíců v Německu. Uff, ještě před pár lety bych si to sotva uměl představit a najednou je to prostě tak. Z vědecké podstaty mého pobytu samozřejmě utíkám za kulturou, uměním a architekturou. A je to, kurde, fakt vzrůšo. Německo toho totiž dokáže nabídnout neskutečně moc. Možná tolik, že se Češi do něj stále nenaučili jezdit. Já se jim na jednu stranu nedivím, na druhou na vlastní oči vidím, kolik zajímavého se tady dá zažít.

Oblíbenou turistickou aktivitou je objíždění UNESCO památek. V Německu jich je téměř 40. Naprosto neskutečné množství. Já jsem si jako první vybral město Quedlinburg ležící ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. V Quedlinburgu, kamarádka Petra tomu říká "knedlinburk", se přenesete do naprosto jiného světa. Do východofrancké říše 10. století, do dob panování Oty I., Jindřicha Ptáčníka, do románské architektury, tzv. otonské renesance, která se v následujících stoletích mění v gotiku, renesanci, baroko, konzervuje se a dnes nabízí krom výstavních kostelů, zámku zachovalé městské jádro starého města tvořené roubenými domy. Nejstarší dochovaný pamatuje rok 1400, ale ve městě najdete celkem 1200 dalších domů celkem ze 6 různých století.

Toužíte-li po romantickém dni v bývalém DDR, kraji Martina Luthera, Quedlinburg je jasnou volbou. A pokud budete mít štěstí a nebude zavřená "místní" galerie, užijete si mnoho obrazů a kreseb malíře Lyonela Feinigera ze sbírek jeho přítele Heinricha Klummpa, které jsou zde vystaveny. Mezi vrcholy patří skicy k jeho slavnému vyobrazení dómu v Halle a pod. No nebojte, já se tam pro fotku vrátím. .)


Při stoupání ke kostelu svatého Serváce nemůžete minout toto skvostné rozcestí s roubeným baráčkem stavěným někdy kolem roku 1500.

Dominantu vrchu Schlossberg tvoří monumentální románský kostel sv. Serváce. Kdesi v jeho útrobách je pochován Jindřich I. Ptáčník a jeho žena Matylda, která byla později svatořečena.

Pohled na staré město.

Později v 15.-16. století byl ke sv. Serváci dostavěn roubenkový zámek.

Pod kopcem se už nachází Galerie Lyonela Feinigera.

Náměstí nemine určitě nikdo, na radnici nechybí socha Rolanda z 15. století a za ní se tyčí kostel sv. Benedikta, který ukrývá mnoho gotických i renesančních skvostů.

Kolem náměstí si člověk nestihne od roubenek odpočinout, v pravo máme vůbec tu nejstarší ze všech. Za roubenkou kostel sv. Blažeje.

Ulička Schuhhof

Ve městě rovněž sídlí restaurátorské dílny hrázděných domů, které patří k nejuznávanějším v celém Německu.

Žel více vám toho neukáži, jelikož nahrávání fotek dnes nějak pokulhává. Jen je dobré přijet se znalostmi němčiny, jinak se toho příliš nedozvíte. Nu, uspěje tu holt více Ital než Angličan. .)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Teeda Teeda | Web | 14. ledna 2014 v 23:33 | Reagovat

Jakkoli hezké, je to prostě fakt. Česko-německá bariéra je větší než berlínská zeď. Málo kdo přeleze. Ale víc zájmu ve mě vzbudilo, proč že ty tam vlastně si? :)

2 vencisak vencisak | Web | 15. ledna 2014 v 13:12 | Reagovat

[1]: Jsem tu na stazi, povinnost meho doktorskeho studia.

3 Miloš Miloš | Web | 17. ledna 2014 v 16:35 | Reagovat

Zajímavé městečko, je obdivuhodné, že dřevěné stavby vydržely staletí.
40 památek UNESCO - to budeš mít co dělat během stáže všechny prozkoumat :)

Němčina v dnešní době je už málo významná a Němci sami si to uvědomují, takže na univerzitě, na konferencích, ale třeba i ve firmě Siemens je zcela běžná pro komunikaci a tištěné materiály angličtina, jen na ulici je to složitější. V tomto směru mě úplně ohromila Skandinávie (konkrétně všechna hlavní města), tam i starší lidé plynně komunikují anglicky, např. ve Stockholmu jsme stanuli před větším parkem a přemítali, kudy se vydat, abychom se dostali na hostel, z okna domu vykoukla asi 65-letá paní a perfektně nám vše vysvětlila. Podobně v Helsinkách nám starší žena sama od sebe nabídla informace k místní dopravě, když jsem studovali vývěsku tramvaje.

4 vencisak vencisak | Web | 2. února 2014 v 12:11 | Reagovat

[3]: Na takových institucích není o angličtině pochyb, ale jinak mi přijde, že Němci si moc s angličtinou nerozumí. Na druhou stranu běžně na někoho mluvím anglicky, ten říká, že nerozumí, ale dojdem k tomu, co potřebujem, což je hlavní. O Skandinávcích to je známé, jako třeba Finům se opravdu nelze divit a nemají opravdu s finštinou jinou možnost, než k ní přidat Aj. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama