Bauhaus

19. února 2014 v 20:42 | Venca |  Architektura
Milí čtenáři, jsem rád, že po dlouhé době zas mohu napsat článek o něčem, s čím se běžně setkáváte, alespoň vy ve větších městech. Pokud máte rádi obchody Bauhaus, jste na správné adrese. Alespoň, co se týče názvu obchodní sítě. Zbytek článku totiž bude o Bauhausu jiném. Beztak nevím, co v těch krámech vlastně prodávají.



Mým velkým koníčkem je meziválečná architektura. Když to vezmu kolem a kolem, když se o takové věci zajímáte, dříve nebo později zjistíte, jak doba mezi 1. a 2. sv. válkou byla zajímavá (to je fráze, co?). Časem se dostanete k Bauhausu, což byla škola a formace lidí, kteří se v první řadě chopili vzdělávání mladých lidí. Nastavili nová pravidla, ze kterých těží studenti architektury dodnes, která spočívala především v tom, že teorie je vždy spojena s praxí, tedy výuka probíhá v ateliérech. Řemeslo je otázkou komplexnosti a propojenosti. Odkaz této školy bude později věčný a nemá srovnání. Myšlenkově je blízký holandskému hnutí de Stilj, ruskému a italskému futurismu, čerpá z funkcionalismu, stejně jako v základech z hnutí Arts & Crafts a do jisté míry i z Wiener werkstatte. Ale je svůj, už jen tím, kteří lidé za ním stáli.

Chtěl bych to vzít z trochu osobnější roviny, protože na psaní o Bauhausu nemám tak hluboké znalosti. Nicméně je nuda jen o Bauhausu číst, když u našich sousedů v Německu můžete vše podstatné vidět na vlastní oči. Stačí k tomu navštívit tři města - Výmar, Desavu a Berlín.

Výmar
V tomto městě všechno v roce 1919 začalo. Walter Gropius, v té době již renomovaný architekt, zdejší umprumku transformoval do školy nového, silně avantgardního uskupení Bauhaus. Vybral si k tomu barák od jiného významného architekta Henry van de Velde. Dům to je famózní, formálně vycházející z myšlenek Arts and Crafts a do světové architektury přinášející nový prvek - lomené skleněné zastřešení. Pro uměleckou školu inspirativní prostředí, kde nás při vstupu dodnes vítá Eva, socha Auguste Rodina.

Bauhaus universität, Weimar

Výmar byl od dob Goetheho a Schillera doslova epicentrem intelektuálního bytí, střízlivé prostředí klasicismu, snobismus a čisté puritánství bylo najednou konfrontováno s bujarou dekadencí mladých progresivních umělců Wasily Kandinského, Paula Klee, Oskara Schlemmera, Lyonela Feiningera, Laszló Moholy-Nagye, jeho ženou Luciou, později významnou fotografkou, Marcelem Breuerem a dalšími.
Spojení Bauhausu a Výmaru nefungovalo. Proti škole se čím dál více ozývaly negativní hlasy starosvětského obyvatelstva i místních pohlavárů a Gropius, první ředitel, byl v roce 1925 nucen školu zavřít a přestěhovat.

Do Výmaru se přesto vyplatí zajet. Budova van de Veldeho je dnes sídlem renomované univerzity architektury, ve které můžete navštívit zrekonstruovanou pracovnu ředitele, dále jedinou vilovou Bauhaus realizaci a rovněž malé, ale o to úžasnější muzeum. Ve spojení s klasickým Výmarem báječný výlet po památkách UNESCO.

"We're all Weimared out, gentlemen, now we're Dessauing!" (L. Feininger, 1925)


Desava (Dessau)
Naštěstí přišla spásná myšlenka školu přestěhovat. Tak se stalo a v Desavě, městě na Labi v Sasko-Anhaltsku, začala nová etapa. Umělci si zprvu špatně zvykali na nové prostředí, z honosných výmarských bytů se najednou ocitli v drobných kutloších, kde nebyl prostor ani pro atelíér ani pro návštěvy známých. Gropius brzy vyprojektoval novou ulici s vilovou zástavbou, dnes známou jako Masters houses. Gropius měl barák pro sebe a manželku, ostatní měli identické dvojdomky. Kandinský bydlel s Kleem, Moholy-Nagy s Feiningerem atd. Nábytkem domky exkluzivně vybavil Marcel Breuer. Dnes z interiérů příliš nezbylo.

Ve stejnou dobu vznikala i nejslavnější Bauhus budova a to budova školy. Gropius na ní uplatnil to, co již dříve na továrně Fagus nedaleko Hannoveru a tedy práci se skleněnou konstrukcí. Kdy skleněné tabule zjemňují konstrukci budovy, přináší světlo, zútulňují pracovní prostředí. Prostor je předem dělený dle plánovaného využití, vše má své místo.

Školní budova, Dessau

Desava se stává epicentrem moderní architektury, v průběhu necelých deseti let zde vzniká mnoho Bauhaus budov, které se dodnes zachovaly a je možné je navštívit. Třeba restauraci Kornhaus od Carla Fiegera, která mi velmi připomíná československý pavilon na Expu 58, další vilovou čtvrť, zaměstnanecké kanceláře atd. Byla to doba plodnosti, kdy hnutí mělo obrovský impakt i na dění v československém prostředí. Gropius přednáší v Ústí nad Labem, kamarádí se s Karlem Teigem (či s Le Corbusierem). On byl tělem i duší celého hnutí, s manželkou, která mu dělala sekretářku, se vzdal rodinného života, nikdy neměli děti. Přesto se v roce 1928 vzdal ředitelského křesla, předal jej na dva roky Hannesi Meyerovi, resp. v roce 1930 se stal posledním ředitelem Mies van der Rohe (viz Vila Tugendhat).

Opět nastávají krušné časy, které Bauhausu nepřejí. Sílí vliv a moc národních socialistů, současné umění je považováno za zvrhlé. Škola se opět stěhuje. Tentokráte do Berlína. Pouze formálně a na pouhé tři roky, než definitivně zaniká.

Umělci prchají, kam můžou - Holandsko, Londýn, Spojené státy. Někteří nadosmrti, někteří se po válce vrátí. Gropius žije ještě dlouho. Po válce plánuje otevřít Bauhaus archiv v Darmstadtu, městě modernismu. V modifikované verzi se mu to podaří v 70. letech v Berlíně.

Bauhaus archiv, Berlin

Myšlenky Bauhusu přežily dodnes, v samotných umělcích, v jejich žácích, v realizacích a také na ně nezapomnělo UNESCO. Všechna tři zmíněná města jsou ve světovém dědictví zařazena. Všechna stojí za návštěvu nejenom kvůli výše napsanému. Na Desavu doporučuji auto, jinak se moc nachodíte. A pokud se Vám cestovat nechce, přikládám něco málo dalších fotek, které se mi od srpna 2013 do února 2014 podařilo nashromáždit.

detail schodiště s Rodinovou sochou Eva, Weimar

linie schodiště, Bauhaus universität, Weimar

logo sdružení od Oskara Schlemmera, vlevo detail plastiky Johannese Ittena

Kolébka (Peter Keler, 1922, v pozadí židle Marcela Breuera)

schéma metodologie výuky na škole Bauhaus, Bauhaus muzeum Weimar

židle, Marcel Breuer, Dessau


Dessau

detail a barevné řešení schodiště v dvojdomku Klee-Kandinsky, Dessau

Užitečné odkazy:
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 John John | Web | 19. února 2014 v 23:05 | Reagovat

Rozhodně zajímavé, chytrý a výstižný text, navíc podpořený obrazovým materiálem, dokážu ocenit.

2 Miloš Miloš | Web | 20. února 2014 v 0:09 | Reagovat

Venco, ty máš takové znalosti moderní architektury, že bych čekal, že architektura je tvou profesí.
K tomu může komentář se znalostí věci napsat jen avant-garde.

Schválně jsem se podíval do 10. dílu Dějin umění a tam je o Bauhausu méně informací, než máš ve svém článku.
Trochu víc tam zmiňují jen Gropiuse a Dessau.

3 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 20. února 2014 v 0:15 | Reagovat

Neviem, ci sa tam znovu este dostanem, ale podla clanku by som vlastne mal, musel. Pretoze, hoci som tam vsade bol, som prakticky vela veci zmeskal, nevidel. Takto mam aspon "vyzvu", napravit chyby mladosti...Dank.

4 vencisak vencisak | Web | 20. února 2014 v 20:56 | Reagovat

[1]: Díky.

[2]: Jee, Miloši, to zas ne, spíš jsou to čerstvé zážitky z výletů, tak si toho dost pamatuji, ale napsat to odborně, to bych nedokázal. Já raděj ocením pocitový komentář.

[3]: Na takové cesty se najde čas v jakémkoli věku. :)

5 avant-garde avant-garde | E-mail | Web | 23. února 2014 v 0:12 | Reagovat

[2]:

Bauhaus sice má toho hodně s architekturou, nicméně se zaměřuje také hodně na volné a užité umění.

[4]:

Venco trochu si to moc zkrátil ten střední část a konci. Zmínil bych ještě o Johannes Itten, ten je sice trochu magor ale jako jeden z prvních umělců prosazoval do studijního programu abstrakce. Problém tehdejší doby bylo, že každý student přichází na školu jsou zatížen plno informacemi a proto začínají s abstrakcemi aby se uvolnili. Tedy zakazovali kopírování historie

Ve Výmaru byl problém hlavně proto, že činnosti bauhausu byla trnem v oku konzervativců. Jen si představ volnomyšlenkářství, rovnotářství, levicové pedagogy a studenti. Elity měli strach z levičáci a nemají rádi provokace. V Desavě je to skoro totéž, ředitel byl Meyer a on byl silný levičák a fašisti ho nesnášeli.

Mimochodem v Desavě se poprvé používalo slovo Funkcionalismus :) jen pro zajímavost.

6 avant-garde avant-garde | E-mail | Web | 23. února 2014 v 0:15 | Reagovat

Ideologie Bauhausu mimochodem trvá i do dnes, hodně ateliéru na Umprumce nebo i u nás občas aplikujeme jejich metody zkoumání vztahem mezi přírodou a umění.

Mám o tom docela dost textů ještě ze státnice, kdybys chtěl víc informací stačí napsat.

7 vencisak vencisak | Web | 23. února 2014 v 10:28 | Reagovat

[5]: Díkes, ale musíš zapracovat na čtení, to v tom textu všechno je napsané. :) A jde vidět i kus Ittenovy plastiky, takže jsem na něj nezapomněl. Spíš jsem třeba nezmínil Feiningerovu ženu, která dělala hračky, tam zas jdou vidět spojitosti s Artělem a pod.

Jinak to samozřejmě beru. Jen se s tím patlat na blog nemá moc cenu, málokdo si k takovým tématům najde cestu.

8 avant-garde avant-garde | E-mail | Web | 23. února 2014 v 11:04 | Reagovat

[7]: Bauhaus je krásná témata už sama o sobě. Mám radost, že něco podobného narážím i na blog.cz :D

9 vencisak vencisak | Web | 26. února 2014 v 11:49 | Reagovat

[8]: jj, no musíš uznat, že na botanika to není špatný :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama