Po stopách Vsevoloda Kolomackého

9. června 2015 v 22:05 | Venca |  Architektura
Když jsem před 10ti lety začal studovat v Olomouci, bylo to vlastně poprvé, kdy jsem viděl pravoslavný kostel. Strašně barevný až do dálky tou barvou ukřičený, se zlatou kopulí, na konci dlouhé ulice, nepřehlédnutelný i v té nejhlubší mlze. Taky mě vždycky fascinovalo, že vůbec nevím, kdo a kdy tenhle kostel postavil. To víte, v barokním městě to je samej kostel od Tencally, v neovrstvách od Meretty a jak si má člověk všímat ještě tohohle.




Postupně se i ke mne dostalo jméno Vsevolod Kolomacký. Jméno, které jsem si dokázal zapamatovat možná tak na dvacatý pokus. A tak uspokojen, nechal jsem pravoslavný kostel v klidu být. Jenže pak člověk jede na východ a zjistí, že tam je kostel od Vsevoloda rovněž, na západě rovněž, na jihu rovněž a na severu jak by smet. Časem jsem zjistil, že téměř všechny pravoslavné kostely vzniklé na území Československa jsou právě od něj.

Vsevolod se stal mým hrdinou hodným hlubokého obdivu. Narodil se na konci 19. století v Kyjevě, zvládl přežít i prožít obě světové války, stejně jako internaci ve vysídlených Sudetech v Rumburku nařízenou komunisty, během toho se stal architektem samorostem, co zvládl postavit kostel od základů po kříž a celý jej ručně vymalovat, archimandritou tedy představeným kláštera, oženit se, rozvést se a zase se oženit, být nezlomným odpůrcem všech možných režimů a ještě téměř nevidět, jelikož měl na obou očích 11 dioptrií. Letos je tomu 35 let, kdy byl na rumburském hřbitově pochován.

Tak s vámi v tomto krátkém příspěvku sdílím kus svých poutí ve stopách pána, který na Šluknovsku dovršil svůj život a já jej začal. Postupuji na východ přes Hanou a Olomouc až do Medzilaborců a v letošním létě snad i do Užhorodu a Lvova. Nechť není osud tohoto fascinujícího muže zbytečně zapomenut.

A pokud vás jeho osudy zajímají, zde se můžete dočíst o něco více.

Fara a kostel sv. Jana Křtitele na Strážném vrchu v Rumburku

Pravoslavný kostel sv. Ludmily v Řimicích (postaven 1933-34)

Pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje v Chudobíně (postaven 1934-35)

Kostel sv. Gorazda v Olomouci (postaven 1939)

Chrám sv. Ducha v Medzilaborcích (postaveno 1947-49)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 9. června 2015 v 23:13 | Reagovat

Mně se pravoslavné kostely svými pohádkovými cibulovými věžemi líbí a ten v Olomouci jsem měl také štěstí vidět. I v Brně je miniprovedení, kousek od Špilberku za sídlem ombudsmana, ale nevím, zda od téhož architekta.
Krásný pravoslavný kostel je v Nice a u nás nejhonosnější je v Karlových Varech. Rusové při přispívají na zlacení jeho věží. Kam se až dostali nevím, protože jsem ho viděl naposled koncem 90. let.

2 Miloš Miloš | Web | 9. června 2015 v 23:15 | Reagovat

[1]:Kam se až dostali, nevím ... (čárka)

3 johansen johansen | 13. června 2015 v 22:55 | Reagovat

Vsevolod ♥ ♥ ♥

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 16. července 2015 v 21:51 | Reagovat

To jsou stavby jak z cukrárny!

Doufám, že jsi na Colours a dodáš každoroční reportáž!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama